„Klaus měl dlouhodobě názory odlišné od programu ODS, ačkoliv se nedomnívám, že by to byly názory z jiné části politického spektra. Hlavní odlišností bylo prosazování výstupu z EU a zpochybňování naší vojenské mise v Afghánistánu. Vystoupení z EU není zase tak velkou odchylkou u euroskeptické strany. A vojenskou misi v Afghánistánu zpochybňuje i prezident Trump a mnoho dalších lidí. Myslím si, že Klaus měl u mnoha lidí podporu. Přesto však nemohl zůstat, když se blíží evropské volby a Fialova strana zvolila cestu ideové čistoty, kterou samozřejmě musí následovat „čistota kádrová“. Takže se čekalo, až udělá nějakou chybu,“ vysvětluje spisovatel pro ParlamentníListy.cz.

„Klaus řekl dosti neobratně něco, co by mne sice jako příměr nikdy nenapadlo, pustil se na kluzkou půdu historie druhé světové války, ale přesto to přece nebylo nic ani rasistického, ani urážlivého, pouze cosi nevhodného,“ domnívá se.

Pokrytectví se podle jeho názoru obvykle pozná podle srovnání stejné situace pro jiné objekty. „Co kdyby někdo použil příměr, kde Stalin vybírá, koho prvního pošle na popraviště? Mělo by to stejný účinek jako Klausův příměr? Myslím, že ne. Proč ne? Protože žijeme v době politické korektnosti k menšinám a ta je určující, nikoliv skutečný obsah rčení. Také si myslím, že zdůvodňovat tímto rčením vyhazov nepřivítají ani Židé, kterým to spíše uškodí, když jsou předmětem takové přehnané ‚péče‘, která bude vykládána jako bůhvíjaká konspirace,“ uvádí.

Kvapná omluva od pana Fialy dle Podrackého vyvolává pocit jakési ustrašené reakce. „Možná to špatně chápu, ale komu se vlastně Fiala omlouval? Židovskému národu? Pozůstalým po obětech holocaustu? Myslím si, že obojí považují tuto omluvu za zbytečnou. Nicméně přesto byl Klausem použitý příměr dost nevkusný,“ dodává.

Co se mění v politice?

„Politika je jen odrazem celého světového dění. Schůzka Babiše s Trumpem je posledním signálem jisté americké aktivity ve střední Evropě. Německo nechce zastavit výstavbu plynovodu North Stream z Ruska. Trump hrozí zavést cla na dovoz evropských výrobků. To však postihne i nás. Možná to Trumpa mrzí, ale tvrdý byznysmen se tím nemůže nechat odradit,“ je přesvědčen Podracký. „Můžeme ovlivnit Německo, aby severní plynovou cestu nebudovalo? My nakonec z této cesty nic moc mít nebudeme, možná nějakou diverzifikaci zdrojů, ale to pro závislou zemi stejně má podřadný význam. Co tedy udělá Babiš po této schůzce?“ ptá se.

Další je otázka obchodní války s Čínou. „Zde už se naše vazalské úřady dávno postavily na americkou stranu. Prohlášení BIS a NÚKIB ohledně čínské hrozby konkretizované na Huawei bylo zveřejněno k údivu Babiše a vlastně celé veřejnosti. V jiném státě by to nebylo možné, protože tyto úřady jsou zřízeny jako nástroje vlády, a ne jako politické strany k hlásání svých názorů (zvláště BIS ve své podčarové aktivitě vměšování do záležitosti školství),“ upozorňuje s tím, že činy obou institucí naplnily nejspíše Trumpa radostí a možná byly poslední kapkou do poháru váhání, aby českého zástupce přijal. „Tady se domnívám, že nastala shoda. Jenom jestli Babiš dobře využil toho, jakou službu jsme Trumpovi udělali? Vždyť na tom proděláme!“ myslí si Podracký.