Co říkáte, nejen jako filatelista, rušení stovek poboček České pošty?

Jako filatelista jsem smutný. Velmi smutný. Avšak k věci samé. Sice prý byl někde zveřejněn seznam rušených poboček, ale v normálním tisku jsem ho nenašel, ba ani v tiskových zprávách na internetu, a nejvyšší poštovní úředník i jeho nadřízený ministr se bojí, či možná nechtějí zveřejnit proces, který k tomu vedl a donutil je udělat onen seznam rušených. A čtvrté číslo Filatelie, která se k tomu pro sběratele třeba vyjádří, dosud nevyšlo. Neznaje pohnutky a ani současné a okamžité následky toho rozhodnutí, vyjádřím se pouze obecně. Poštovní služba byla od svého vzniku vždycky vizitkou každého státu a jeho pokladem, protože doručování zpráv bylo vždy základem rozhodování, někdy velmi důležitých. Pro jedince, organizace, orgány moci a konec konců i pro stát ve věcech nesmírně důležitých. Například vojenských. Ano, můžete mi namítnout, že dnes všechno nahradil internet či mobily. Stačí však jeden zásah hackerů a je celá síť moderních prostředků dorozumívání vyřazena z provozu. Co pak? Pak ovšem nastoupí ten poštovní doručovatel z oné malé pošty, kterou dnes chceme rušit, a obálku doručí. Jen si připomeňme pohádku Karla Čapka o panu doručovateli, jak doručoval dopis bez adresy jisté Mařence. Pošťáci byli odjakživa pro mne vzorem poctivosti a solidnosti v jednání. Taky jsem jich pár za svůj život zažil.

Ano, dnes pošta stojí hodně peněz. Zdali to není ovšem tím, že má spoustu nekonajících pracovníků ve středním a vyšším managementu. A na ty pošty a pošťáky dole peníze už logicky nemohou zbývat. Jak to asi řešila pošta meziválečné Československé republiky či pošta poválečného Československa? Ať to řešila, jak to řešila, na pošty a pošťáky bylo vždycky. Zvyšováním poplatků za doručení, čili za známky, se asi moc nevyřeší. Čím dražší poštovné, tím méně budou občané poštu využívat. Nebo neznají tuto kapitalistickou pravdu manažeři pošty? Ptáte se mne, co říkám rušení stovek pošt. Ne, nepovažuji to za dobré, a ani za logické, a určitě poště, jako celku, to nepomůže. A jestli to někomu nepomůže, jsou to občané, organizace, orgány i stát. Nevidíme si na špičku nosu!

Vím, že můj rozbor je nedokonalý, ale nedokonalé jsou zveřejněné podklady, na jejichž základě odpovídám. Jestli je to však obchodní tajemství, tak bych ho asi i zveřejnil. Ti, kteří by ho chtěli kopírovat, by pohořeli taky. Když pohoří jeden, pohoří ze stejných důvodů i druhý. Leda, že by se z toho poučil.

Demonstrace pracovníků pošt byl debakl. Umí Češi vlastně demonstrovat a masově protestovat?

Nevím, proč se české odbory nepoučí ve Francii. Vždyť je to taky země EU, dokonce zakládající, a jak tam krásně dovedou stávkovat a i jinak demonstrovat. Jenže my jsme zvyklí sklopit hlavy a jde se dál. A to není jen o poště, to je o mnoha dalších věcech, které u nás už řadu let probíhají. Čekáme snad pouze na obstrukce v patlamentu či na našeho osvoboditele? Kdo by jím měl být? Když Napoleon utekl z Elby, kterou předtím za několik měsíců zvelebil, čekala ho na pevnině královská armáda s nabitými puškami. Co udělal, je známo. Ne, nikdo nás nespasí, sami se to musíme naučit. Bude nám to trvat dlouho, ale pokud nebudeme chtít být za hlupáky, musíme se to naučit.