Máte za sebou bezmála dva roky v čele radnice ve Žďáru nad Sázavou. Co se od vašeho zvolení změnilo?

Úřad prochází jistou transformací, máme novou tajemnici, některé nové vedoucí odborů a novou organizační strukturu. Jsou to zdánlivě méně postřehnutelné věci pro běžnou veřejnost, ale mají zásadní a přímý dopad na kvalitu fungování města. Chceme-li být dobré a úspěšné město, potřebujeme dobré a úspěšné lidi, na vedoucích funkcích manažery s invencí a tahem na bránu.

Založili jsme městské technické služby, staví se nová průmyslová zóna s akcentem na technologické firmy, protože chci město dlouhodobě profilovat jako technologické a ekologické město, připravujeme městské a firemní byty.

Snažíme se jako město emancipovat a být partnerem byznysu, nejen dojnou krávou, jak to bývalo v minulosti, a z partnerství s byznysem generovat příjmy, které investujete ve městě. Dále na specializované a komplikované věci si najímat skutečně kvalitní a renomované experty a poradce. V minulosti se promarnila řada příležitostí právě z důvodu nedostatečné expertízy, absence znalosti soudobých trendů a nadčasovosti a dělání „věcí na koleni“ někde v zákoutí úřadu.

Chceme-li být nejlepší, potřebujeme dostat do DNA filozofii – neustále se zlepšovat a volit systemický přístup u všeho, co děláme. To se tak děje a postupně mění. Pak se to bude projevovat i na kvalitě projektů. Myslím, že například Nádražní ulice, o níž mluvím níže, je jeden z pozitivních příkladů, a mohl bych uvést i další, které brzy dokončíme. Je to trend, kterým i nadále potřebujeme jít. Je rok 2020.

Váš předchůdce již na starostu nekandidoval a dal přednost rodině. Jak náročné je řídit město? Co jste tomu musel obětovat? A nelitujete někdy svého rozhodnutí?

Svého rozhodnutí rozhodně nelituji, práce starosty mě baví a naplňuje. Máte možnost udávat nějakou cestu a směr, kudy se město vydá. A já mám ambici dostat Žďár v dlouhodobém horizontu mezi desítku měst, kde se nejlépe žije. Vždy jsem byl zvyklý intenzivně pracovat, a pokud vás práce naplňuje, i když někdy řešíte složité a těžké věci, tak vám to nevadí. Práce starosty města je tak z 80 % práce manažerská, zbytek je „politika“ a reprezentace. A rozhodně jde skloubit i s osobním životem.

Koalici se po volbách podařilo zachovat ve stejném složení, což je jistě plus. Jak byste ale hodnotil spolupráci s opozicí? Považujete ji za konstruktivní?

Až na dva tři excentriky a „zhrzence“ musím konstatovat, že spolupráce se zbytkem opozice je spolupráce skutečně konstruktivní. I když spolu někdy nesouhlasíme, umíme se domluvit. Opoziční kolegové, až na výše uvedené výjimky, jsou slušní, rozumní lidé, a nemohu říci, že by nepracovali pro veřejný zájem a město jako celek. Poskytují konstruktivní zpětnou vazbu, a to je pro práci starosty i koalice jako celku velice důležité.  

Po volbách jste slibovali regulovat dopravu ve městě. Jaké kroky jste pro to již podnikli a jaká opatření plánujete?

Opatření v dopravě, mají-li být skutečně funkční a dlouhodobě udržitelná, se odvíjejí od skutečně komplexní analýzy a návrhů realistických opatření. Problémem Žďáru je především parkování a tam také regulace a opatření budou směřovat. Píšu „budou“, protože ta komplexní analýza s návrhy jsou o naprosto stěžejním, strategickém dokumentu, kterým je generel dopravy, a ten bude hotov v prvním kvartále příštího roku, nyní se tvoří. Opatření budou pravděpodobně spočívat v nějaké formě pravidel a podmínek pro rezidenty, resp. osoby s trvalým bydlištěm ve Žďáře, a nerezidenty, nebo zónování města.

Jednou z vašich dalších priorit je zatraktivnění centra města. Na co nového se mohou občané těšit?

Od konce července to bude Nádražní ulice v novém kabátě. Na ní byla vypsána architektonická soutěž, a výsledek bude stát za to – moderní, funkční, nadčasová, vysoce estetická, kulturní. Je to zásadní posun. Postupně čistíme město od reliktů socialismu a devadesátých let, takže i z náměstí a okolí mizí staré betonové květináče a různé zapomenuté objekty, pracujeme na eliminaci reklamního smogu. Drobnosti, které, když se sečtou, povýší dané místo poměrně zásadně.

Pokud to dovolí finance po covidu, pustíme se ideální příští rok do rekonstrukce okolí kolem tvrze a pěší zóny. A začneme projektovat revitalizaci pravé části náměstí a atria, jejichž podoba vzešla před pár týdny z výsledků architektonické soutěže s názvem Potenciál města, řešící asi plochu 11 hektarů širšího centra města. Mění se postupně i park Farská humna, kde nově přibude do konce prázdnin cyklolávka a park se napojí na novou cyklostezku.

Vaší vizí je spojovat lidi. Daří se vám to? Jak?

To je spíše otázka na lidi :) Ale abych odpověděl: abych mohl vést dialog, založil jsem si FB stránku i Instagram, kde denně dostávám několik podnětů od občanů a myslím, že komunikace s nimi se daří. A i když někteří lidé na sociálních sítích nadávají, tak s nimi komunikuji tím, že jim zavolám nebo je pozvu na setkání, kde si problém vysvětlíme a mnohdy dojde z jejich strany k pochopení a k jinému úhlu pohledu.

Starosta má jednat na rovinu a říkat třeba i pro někoho nepříznivé věci, férově, dělat někdy mediátora – a hledat řešení situace, nikoliv viníka. O to se snažím, byť připouštím zcela otevřeně, že ne vždy je to jednoduché a že ne vždy je výsledek stoprocentní, protože lidé jsou různí. Ale přístup v této věci mám jasný a nehodlám jej měnit.  

Máte dojem, že je dnešní společnost rozdělená více než kdy jindy? Proč?

V jistém směru, ano. Ne že bych přímo pociťoval dopady toho, co dnes nazýváme označením „kulturní válka“, která je spojena s ideologiemi a „světonázory“, jež se týkají hodnot jako je demokracie, svoboda, či institucí jako Evropská unie nebo NATO. Což je a priori věc vysoké politiky, nebo chceme-li, politiky na národní úrovni.

Na městě řešíte skutečně chod, podobu a směřování města... Např. svoz odpadů musí fungovat, ať jste liberál nebo komunista. Ale spíš pozoruji a cítím, a je to jednoznačně i neblahý efekt sociálních sítí, posun v etických a morálních pravidlech a elementární slušnosti v komunikaci. A také to, že řada lidí si neváží toho, co mají, uctívají kult pohodlnosti, neochoty cokoliv obětovat, ohánějí se často právem jakési individuální nárokovosti na to či ono. Prověřené hodnoty jako čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou některými skupinami lidí vysmívány a zesměšňovány.