Do jaké míry podle vás ovlivňuje politika sport?

Bohužel politika ovlivňuje již vše, to znamená i sport. Nedávný ukázkový příklad jsou olympijské hry v Brazílii. A bylo tomu tak i v minulosti. Vliv politiky překročil všechny meze, ale to není hlavní důvod. Sport je obrovskou „fabrikou“ na peníze. A ty jsou v dnešní společnosti vždy na prvním místě. Svět fair play nám mizí. Korupční skandály ve FIFA a další a další. Kde jsou doby starého Řecka, kdy v době konání olympijských her šly i války na vedlejší kolej. Politika je všude, ve všem, ať to chceme či nechceme, a bytostně nás ovlivňuje.

Když se řekne Věra Čáslavská, která nás v úterý 30. 8. opustila, co se vám vybaví?

Co se mi vybaví? Ve své době a sportovní kariéře špičková gymnastka. Zapálená sportovkyně. Co dál, to je velkou otázkou. Pro mne ortodoxní zastánce něčeho, s čímž se já neztotožňuji. A dodávám, že podle mého názoru je každý zastánce jakéhokoliv ortodoxu špatně. A jinak o zemřelých jen v dobrém.

Máte možnost porovnat režim před rokem 1989 a po revoluci. V čem měl z vašeho pohledu socialismus navrch oproti dnešku?

To opravdu mám. Nebylo tolik nepravosti. Společnost nebyla tolik rozdělena, tak sobecká. Lidé k sobě měli větší úctu. Neměli jsme nezaměstnaných, lidí bez domova, sociálně slabých. Na nedostatek prostředků pro běžný život si nikdo nemohl stěžovat. Byli jsme soběstační ve výrobě potravin, což je základ. Či by měl být pro všechny státy, samozřejmě s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám na Sahaře, toho se asi nedosáhne. Měli jsme státní hrdost, byli k sobě lidští, měli úctu k hodnotám, k lidem a sami k sobě.

Co konkrétně navrhujete pro to, abychom se vrátili zpět nahoru, pokud použiji vaše slova?

Změnit systém fungování společnosti. Nekrást, nekolaborovat, netunelovat, neodklánět, nedělat z lidí hlupáky. Dnešnímu systému já říkám legální a nelegální okrádání člověka člověkem aneb co kdo snese. S tím, že všichni dluží všem. Je třeba si uvědomit skutečnost, že do hrobu si s sebou nic nevezmeme. A s holým zadečkem jsme přišli na svět a s holým odejdeme. Krásným příkladem tohoto poznání je Steve Jobs (http://www.seberizeni.cz/posledni-slova-steva-jobse/), bohužel až v době, kdy mu již nebylo pomoci, ale k poznání přišel. Líto je mi těch, kteří nikdy nedojdou.