V roce 2022 bylo Česko mezi okolními zeměmi jedinou, jejíž obyvatelé měli k dispozici méně bohatství, než kolik reálně vytvořili, a to pouze zhruba 96 procent. Hrubý národní důchod v přepočtu na osobu totiž zaostal za hrubým domácím produktem v přepočtu na osobu, jak ukazují data Světové banky. Němci disponovali přibližně 110 procenty bohatství, které na svém území vytvořili, a to i díky přílivu bohatství vytvořeného například právě v Česku. Rakušané 108 procenty, Slováci 104, Maďaři 103 a Poláci zůstali „na svém“. Co tyto údaje pro nás znamenají a k čemu by muselo dojít, aby se Česko někdy přehouplo do plusu?
Tyto údaje znamenají, že Česku klesá konkurenceschopnost a zhoršuje se investiční prostředí, a proto kapitál a výroby nemají motivaci na území Česka zůstávat, mnoho podniků zemi opouští… Aby se to změnilo, muselo by se změnit podnikatelské prostředí... ale ne tak, jak o tom plkají mnohé politické strany. Myslím tím, že by se muselo změnit zcela zásadně, v podstatě projít transformací, snížit daňovou kvótu, například. Potom by více kapitálu mělo motivaci investovat a zůstávat v Česku a platit české zaměstnance.
Z aktuálních dat Eurostatu vyplývá, že míra inflace v Evropské unii klesla v říjnu na 3,6 procenta. Česká republika byla ze zemí sedmadvacítky druhá nejhorší s 9,5 procenta, nejvyšší inflaci mělo s 9,6 procenta Maďarsko. Nejnižší míru inflace měly Belgie (-1,7 procenta), Nizozemsko (-1,0 procenta) a Dánsko (-0,4 procenta). Co deflace v tamních zemích pro místní ekonomiky znamená?
Deflace je strašák úplně zbytečně. Je přirozenou součástí ekonomiky, vlády ji ale velmi nemají rády, protože jim prodražuje financování – velkých – veřejných dluhů. U nás se ČNB taky hodně bála deflace, a tak přešla na intervenční režim, jehož neblahé následky v jisté malé míře pociťujeme dosud.
Tato deflace je ale jiného kalibru než ona „přirozená“ deflace. Tato deflace je výrazem toho, že decelerace peněžní zásoby v důsledku přitvrzení monetární politiky ECB nabrala na obrátkách. A teď si všimněte: V některých zemích už je deflace, v jiných je ale stále celkem vysoká inflace, kvůli které ECB odmítá snížit úrokové sazby. A to je problém, protože to ukazuje, že ECB to už přehnala a do deflace bude nejspíš spadat pořád více zemí. A spolu s tím také prudce zpomalí hospodářský růst a celkem tvrdě to dolehne na finanční sektor. Myslím, že co to udělá s bankami, ještě uvidíme v příštím roce. Je dost dobře možné, že některé slabší kusy v eurozóně to prostě nedají… Současně to taky ukazuje jeden z důvodů, proč by pro českou ekonomiku bylo euro zabijácké – pokud bychom si nemohli pomoci kurzem, měli bychom inflaci ještě výrazně vyšší, než ji dneska máme.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník