Topolánek se na téma CIA dostal, když v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu hovořil o trestní kauze svého poradce Marka Dalíka, kterou prohlásil za „nestoudný justiční zločin“ (Dalík byl nepravomocně odsouzen k pětiletému vězení – pozn. PL). Následně zašel ještě dále a vyjádřil názor, že za Dalíkovým odsouzením je vliv USA, které v nákupu obrněnců Pandur, kvůli kterému byl Dalík odsouzen, také figurovaly; a nejspíš Američané nebyli spokojeni s jeho výsledkem.

„Američani nejsou zvyklí přicházet o peníze nikde na světě a ukazuje to jejich vztah k banánové zemi, jakou je Česká republika,“ doplnil bývalý premiér. A proto nasadili své páky. Jejich rozvědka CIA má podle Topolánka významný vliv na českou justici a nyní jej neváhala uplatnit. „Pokud celou situaci kolem Pandurů přijede řešit člověk, jenž má blízko k CIA, který se jmenuje Jackowicz, tak to nemůže být náhoda,“ uvedl na důkaz.

VYSTOUPENÍ MIRKA TOPOLÁNKA ZDE

Tvrzení, že CIA ovlivňuje českou justici, má podle něj reálný základ. „Není to jen spekulace,“ ujistil předseda vlády z let 2006–2009. ParlamentníListy.cz na základě jeho slov vyzpovídaly publicistu Štěpána Kotrbu, který se otázkám světové politiky věnuje dlouhodobě.

Má pravdu bývalý premiér Topolánek, když tvrdí, že CIA má vliv na české soudy?

Tak za prvé: Topolánek nejspíš ví, jak se kupovaly Pandury. A tím nemyslím jen kauzu známou jako Dalíkova, ale i účinkování náměstka Bartáka. Že by si české tajné služby nepohlídaly zbrojní kšeft desetiletí, o tom silně pochybuji… Premiér musel být informován. Velvyslanec USA v Česku Richard Graber jednající se samotným šéfem americké zbrojovky na půdě pražského zastupitelství? To vám připadá normální?

A za druhé: V dubnu 2001 jsem narazil na značně nestandardní americkou instituci, která zakotvila dlouhodobě v České republice s úmyslem „školit“ české státní zástupce, policisty a soudce. V čem? V americkém právu? Od toho jsou právnické fakulty v USA. V českém právu? Od toho jsou zdejší právnické fakulty...

Co je to „značně nestandardní americká instituce“? Co si pod tím máme představit?

„Značně nestandardní“ berte jako mé eufemistické hodnocení rozsahu i kvality činnosti organizace, operující z vysokými stromy obklopené tiché vily v Praze posledních patnáct let.

Za prodej sídla americké instituci CEELI (Central and East Europe Law Initiative), placené z prostředků vlády USA prostřednictvím vlivových agentur USAID a Freedom House, řízených ministerstvem zahraničí USA, a spřátelených organizací přímo provádějících intervenční americkou politiku, tedy Open Society Institute a Soros Foundation, se velmi vehementně přimlouval tehdejší prezident Havel. Písemně. Dá se říci, že lobboval. Způsobem, jakým to uměl jen on. Dopisem, kterým děkoval za cenu CEELI, udělenou mu na výročním zasedání Americké asociace právníků ABA, až devótně příznivě hodnotícím činnost CEELI (která tehdy fakticky neexistovala) s oceněním, že CEELI bude sídlit v Praze. I když tu ještě nesídlila. Stejně tak lobboval makedonský prezident Kiro Gligorov a předseda Senátu Petr Pithart.

Český prezident lobboval za organizaci, která podle svých vlastních slov chtěla „napomoci právní reformě v bývalých postkomunistických zemích střední a východní Evropy“ a zároveň „vytvářet odborné analýzy místního legislativního prostředí“. Ve správních orgánech CEELI působil tehdy i soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl, předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová a bývalý hradní politolog Jiří Pehe. Vlastníkem Gröbeho vily, parku a Dolní Landhausky byla městská část Praha 2. CEELI dostala od zastupitelů celý park včetně vily Moritze Gröbeho a všech dalších nemovitostí do pronájmu na 75 let, a to za symbolickou cenu 100 tisíc korun ročně. To je dobrá cena i důvod k ceně, která nic nestojí, nemyslíte?

Činnost americké „dobročinné“ kanceláře v Praze schvaloval výbor guvernérů Americké komory právníků. Teprve v dubnu 1999. Právnické fakulty v Česku prý nabízejí jen málo předmětů, které by se zabývaly osobním a lidským právem, etikou, právem Evropské unie, duševním vlastnictvím, alternativním řešením sporů, právem neziskových organizací a nebo praktickou zručností advokátů, tvrdila tehdy Americká komora právníků.

Co je na tom divného?

Na lobbingu českého prezidenta byla divná intenzita jeho zájmu o jakési americké právníky… Proč?

Ale… Vzápětí bylo jasno. První z výukových tréninků trénoval české soudce. Věnoval se tématu „Soudnictví v demokratické společnosti“, oficiálně ho zahájil 24. května 2000 americký velvyslanec v České republice John Shattuck. To je normální?

Jednotliví studenti kursů CEELI se nepřihlašují sami, jsou dodnes vybíráni prostřednictvím existující sítě lokálních zástupců CEELI. Ti je k programu vyzývají a provádějí s nimi pohovor. To je klasická verbovka.

Institut CEELI prováděl v červnu 1993 i analýzy právního prostředí, které vymezuje činnost politických stran a politických hnutí v České republice. Co je americké advokátní asociaci po tom? To je normální?

Bývalá soudkyně amerického Nejvyššího soudu Sandra Day O’Connorová zde v roce 2007 přednášela „o soudcovské nezávislosti“. Zúčastnili se soudci z více než 30 zemí, včetně několika předsedů soudů, mimo jiné z Afghánistánu a z Iráku. Institut CEELI poskytl školení stovkám soudců a právníků iráckých, pracovníkům justice Nigérie, Tuniska, Mexika a Kolumbie. CEELI pracuje od Konga po Kambodžu, od Ekvádoru po Maroko... Jeho činnosti se účastnil i americký velvyslanec Norman L. Eisen či Shpresa Becaj, předseda Nejvyššího soudu Albánie. Stál podle své výroční zprávy i za výzvami k „právnímu státu“ při převratech arabského jara na Středním východě a v severní Africe. To je pro americké advokáty normální? Nyní v Praze CEELI provádí tréninkové programy pro soudce v arabském světě. To je normální?