V Praze se chystá velmi netradiční výstava, kterou by leckdo mohl považovat za pornografii. Slovák Mário Petreje se zde totiž na výročí 17. listopadu chystá vystavovat nahé živé muže. S odkazem na podobu jeho minulých výstav VOAYER, kdy vystavoval nahé ženy, lze i na této expozici očekávat  BDSM (laicky sado-maso) tematiku a sexuálně explicitní obsah. Kromě nahoty, kožených masek a zvláštních železných zařízení přidal Petreje do svých výstav ještě jeden drsný rozměr – na vystavené objekty návštěvníci po nasazení gumových hygienických rukavic budou moci i sahat. ParlamentníListy.cz mu v té souvislosti položily několik „nepříjemných dotazů“ přímo na tělo.

Vaši výstavu nahých žen v Parlamentních listech katolík a konzervativec Michal Semín označil za perverzi a pornoprůmysl, cituji „na úrovni zvířat“. Nyní do Prahy zavítáte s expozicí, ve které budete dokonce vystavovat nahé muže. Nepřijde vám, že věřící tak trochu dráždíte?

Nepotřebuji hodnotit výrazy, kterými pan Semín označuje to, co jsem vytvořil. Lidé toho napovídají. Proč by mi mělo zaležet na tom, zda dráždím věřící nebo nevěřící? Víte, moje výstava nahých mužů bude přesně ve dnech, kdy Češi i Slováci oslavují vítězství svobody, 17. a 18. listopadu 2018. A není to náhoda. Jsem přesvědčený, že svoboda se nemá jen oslavovat. Svoboda se má hlavně praktikovat. A základní kámen svobody je respektování svobody druhých. Já respektuji, že má někdo chuť a čas kritizovat mojí výstavu, ale nechtějte prosím, abych se podle toho i řídil. Moje výstavy jsou možná výstřední, ale stále to není nic, co by lidé neznali ze svých vlastních životů. Anebo si tu budeme hrát na to, že věřící nemají rádi nahotu nebo dokonce sex? Právě bůh, v kterého věří, velmi dobře ví, jací my lidé jsme ve skutečnosti, když jsme sami sebou. Neměli bychom soudit druhé lidi, škodí nám to.   

Dovedete si představit, jak by to dopadlo, kdybyste svou výstavu plánoval přivézt například do Polska, které je bigotně katolické?

Dovedete si představit, že jste právě teď hodili do jednoho koše skoro 40 milionů obyvatel jedné země? Bigotně katolické? Myslíte? A kdo to určuje, média nebo nějací úředníci? Poláci jsou stejné bytosti jako já nebo vy. Neexistuje lepší či horší národ. Existují pouze horší a lepší činy. Skutečně si myslíte, že katolíci nemají k nahotě žádný vztah? Já jsem také katolík a mou letošní výstavu v Tančícím domě (duben 2018) si dokonce přišla prohlédnout moje babička. Myslíte, že jí to nějak narušilo život? Anebo, že se kvůli tomu stala horším člověkem? Ne. Stále je tou stejnou a úžasnou bytostí jako dřív.

Když už tady zmiňujete katolickou víru, tak ji celosvětově reprezentuje na 1,5 miliardy lidí. Na světě je lidí 8 miliard, jsou snad katolíci nadřazeni ostatním? Vždy říkám jen jednu věc, aby lidé, kteří si chtějí přijít prohlédnout mou výstavu, přišli s otevřenou myslí a bez očekávání. A abych odpověděl na vaši otázku: samozřejmě, že si výstavu v Polsku představit dokážu. A nezůstane jen při představě. 

V čem je to, co děláte, pozitivní, kromě toho, že na tom tedy vyděláváte peníze?

Vydělávání peněz nepovažují za výsostně pozitivní věc. V civilizovaném světě, ve kterém žijeme, je to ale takřka nutnost. Pozitivní je ale, když už se k něčemu rozhodnete, konat. A já jsem se v roce 2016, zatímco jsem přespával v kanceláři pod stolem, rozhodl udělat takovouto výstavu. Je jen logické, že moje výstavy musí být ziskové. Platím každého, kdo na jejich konání se mnou spolupracuje a to včetně vystavených lidí. Je to skutečně nákladná událost. A v čem je moje činnost pozitivní? Byl jste si některou z mých výstav prohlédnout? Pokud jste byl, nemusím vám určitě nic vysvětlovat. A pokud ještě ne, tak vám musím sdělit, že se jedná o skutečně životní zážitek.

Foto: Archív Mária Petreje

Nahota je pro nás lidi zcela přirozená a není na ní nic divného, když si ji užíváme. Mohl bych vám sem napsat všechny ty pozitivní zprávy, které mi lidé posílali poté, co navštívili mou výstavu, ale je to zbytečné. Nechci nikoho přesvědčovat, aby se přišel podívat. Je to každého svobodné rozhodnutí, ke kterému musí dojít sám. Já nabízím klidný prostor naplněný nahými lidmi, tentokrát muži. Mám vlastní definici lásky, která zní takto: láska se neočekává, láska se poskytuje. Prostor mých výstav je vždy naplněný láskou. Poskytují ji jak vystavení lidé, tak návštěvníci. A to je vždy pozitivní. VOAYER lidi sbližuje.           

Semín nazval vaši expozici doslova „mravním úpadkem“. Na výstavě bylo loni možné si nahé modelky dokonce i osahat. Nepřijde vám, že jste vlastně tak trochu zpředmětnil ženské tělo, učinil z něj objekt? Přitom ženské tělo je ze své podstaty posvátné podle katolíků a Semína, jelikož dává nový život…

Dovolené jsou jen jemné dotyky a pouze v rukavicích. A dotýkat se mohli jenom těch modelek, které s tím souhlasily. Ano, ženy jsou nositelky života a nemyslím si, že by jim moje výstava uškodila. Právě naopak. Návštěvníci si přijdou prohlédnout tu úžasnost a krásu lidského těla. Lidé jsou totiž skutečným uměním. Opět bych vám sem mohl napsat množství reakcí žen, které se byly podívat a které se dotýkaly. No, za všechny napíšu jen to, co mi tvrdily modelky, které si výstavu užily. Bylo jim ctí, že se na ní mohly ukázat a mnohé si tím ze života odstranily různé předsudky. Protože na výstavě je všichni brali takové, jaké ve skutečnosti jsou. Nikdo je nesoudil a nehodnotil. Všechna ta paušální vyjádření, jak je potřeba vnímat svět, jsou překroucená. Na světe je skoro 8 miliard bytostí a každá z nich má vlastní život. Každý máme jiný vkus a to je nutno považovat za normální. A pokud poskytujeme lásku a nesoudíme, ale respektujeme, můžeme všichni klidně a společně sdílet společný prostor na této planetě.      

Nevybírám si lidi podle nějakých kritérií, neselektuji. Když naplním potřebný počet modelů, mám hotovo. A je mi upřímně jedno, jestli to jsou katolíci, evangelíci anebo muslimové. Je mi jedno, jestli jsou štíhlí či tlustí, bílí či tmaví. Dokonce je mi i jedno, jestli volili Babiše nebo Okamuru. Moje vnímání svobody je skutečné a vychází hlavně z respektování svobody druhého. A to v dnešní společnosti chybí. Dnes jsme svědky toho, že na sebe lidé útočí a své útoky zároveň ospravedlňují právem na svobodu. A to je velmi směšné. Výsledek je vždy stejný: když nerespektuji svobodu druhého, nemám ani tu vlastní.

Na každou modelku během mé výstavy dohlížel osobní bodyguard. Určitě jsem ani v nejmenším nepřispěl k tomu, aby se ženské anebo mužské tělo bralo jako objekt. To však neznamená, že ho někteří tak vnímat chtějí a budou, ale to je starost těchto konkrétních lidí, ne moje...

Takže vy jste tedy nevystavil lidská těla jako exponáty?

Ani před jednou výstavou jsem netvrdil, co chci těmito výstavami sdělit, nebo kam chci pozornost lidí směřovat. Tvrdím jen to, aby přišli s otevřenou myslí a bez předsudků. Můj život není naplněný souzením jiných lidí. Svoboda je důležitá a já jí respektuji. Když má pan Semín nutkání označit mou výstavu takto, ať si to dopřeje. Já to respektuji. Ve svém životě jsem dospěl ke dvěma pravdám, o kterých píšu více v knize JÁ VOAYER. První je: láska se neočekává, láska se poskytuje. Na mých výstavách je láska všudypřítomná, dovolím si říci, že více než v mnohých kostelech. A druhá pravda je: mít názor je jako mít nádor, člověka to jednoduše omezuje.      

Ženy byly na výstavě vystaveny v pózách, které by někdo mohl považovat za dehonestující. Byly vpletené do různých zařízení s BDSM tematikou, měly roztažené nohy či vystrkovaly zadek. Jsou to herečky, kterým platíte. Nepřijde vám ale nevhodné vydělávat na tom, že zobrazujete lidské tělo takovýmto způsobem? Jak se jako podnikatel tohoto druhu cítíte?

Jistě, někdo to může považovat za dehonestující. Ale mají se jiní lidé řídit podle toho, že to tak někdo vnímá? Víte, že mohou existovat lidé, kteří považují fašistické praktiky za prospěšné? Každý je zodpovědný jen za svůj život a svoje skutky. Já nejsem podnikatel tohoto druhu. Jednoduše řečeno, jsem autor výstav VOAYER a cítím se skvěle. Není nutné to chápat. Je to jednoduše jen výstava a bude existovat do té doby, dokud ji budou navštěvovat lidé. Stejně tak jako názor, ideologie či myšlenka existují jen do té doby, dokud jim lidé věří. Moje výhoda je ovšem to, že k nahotě a sexu budou mít lidé vztah i poté, co mnohé ideologie skončí, a rovněž i mnohým názorům vyprší jejich platnost. A co se týče světa BDSM, ve kterém jsou mé výstavy laděné, řeknu vám tohle. Ten svět je velmi krásným ukazatelem velmi tenké hranice mezi skutečnou a povrchní, přijatelnou tváří naší společnosti.  

Foto: Archív Mária Petreje

Proč jste se rozhodl letos výstavu obměnit a do Prahy přivézt expozici nahých mužů?

Možná jste to nepostřehl, ale v tomto roce jsem organizoval poslední výstavu nahých žen v galerii Tančící dům v dubnu. A jelikož chci celý projekt posunout dál, rozhodl jsem se oslavit svobodu právě mužskou výstavou. Kdo jiný by ji měl udělat, když ne já. Organizuji nejvíce vzrušující výstavy na světě a už od mé první výstavy mi psali lidé s otázkou, proč vystavuji jen ženy. A proto teď dostanou i muže. Sám jsem zvědav, kdo si výstavu přijde vychutnat.  

Celkem dost mužů mě také žádalo o možnost nechat se vystavit jako exponát na některé z předešlých dámských výstav a sám jsem překvapený, jak velký zájem mají muži o možnost stát se modelem na blížící se výstavě. Těším se proto na každého návštěvníka či návštěvnici.  

Jak budou nazí muži zobrazování? Mohou návštěvníci čekat opět podobný styl? Tedy různé masky, BDSM tematiku a latex?

Jací budou muži vystaveni, to ještě přesně nevím. Všechno se ukáže několik dní před výstavou. Ale ano, součástí výstavy je opět svět BDSM. Někteří muži budou mít masku či kuklu a samozřejmě budou opět povoleny i dotyky.

Domníváte se, že zobrazujete těla v estetické kvalitě?

Nedomnívám se nic. Nemám vysněnou představu o tom, jak ušlechtilou činnost dělám. Je mi to jedno. Jednoduše jsem si něco vymyslel a rozhodl jsem se to vybudovat. No a teď se to děje. Moje výstava je pro každého dospělého člověka. Uvědomuji si, že ne každý si musí z výstavy odnést pěkné pocity. Záleží na každém zvlášť. Mým úkolem je vytvořit kvalitní a klidný prostor, ve kterém mohou za své účasti, za své skutečné přítomnosti a vědomí lidí naplno vnímat a poskytovat.

Po ženách tímto stylem předvedete návštěvníkům letos i mužská těla. Co bude váš další krok řekněme napřesrok? Kam dále chcete zajít?

To je jednoduché. Přinesu tuto výstavu i lidem v jiných zemích. Svoboda totiž nemá hranice. Ovšem po výstavě mužů, která bude 17. a 18.11 2018, uzavřu první kapitolu projektu VOAYER a oznámím další etapu. Zvu tedy na tuto výstavu i vás a vaše čtenáře. Jste vítaní.