Takhle vypadá hlupák. Po výstupech „topinky 09“ se Doubrava neudržel

03.04.2021 10:44 | Zprávy

ROZHOVOR „Mladí prdí na to, co bylo v roce 1989, natož 1939,“ míní senátor Jaroslav Doubrava a popisuje, proč vidí problém ve škole. „Politicky se 15. březen najednou nehodí, protože to připomíná, že máme vedle sebe souseda, který je velmi, velmi nevypočitatelný,“ říká také a zmiňuje i sdělovací prostředky. Na vyjádření předsedkyně TOP 09 ohledně německé okupace rázně vzkazuje: „Pekarová Adamová je pro mne pozérka. Její slova mají hodnotu náhodného výtrusu, nic více.“ Nešetřil Marka Ženíška, ani zástupce Pirátů. Vysvětlil i, proč nesleduje filmy s tematikou druhé světové války. V rozhovoru rozebral, jestli je podle něj naše členství v EU a v NATO zárukou toho, aby se už neodehrály podobné věci jako před 82 lety. Přečtěte si také, jaké slova prezidenta Beneše v rozhovoru připomenul.

Takhle vypadá hlupák. Po výstupech „topinky 09“ se Doubrava neudržel
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Doubrava

Od německé okupace uběhlo v březnu už 82 let. Domníváte se, že si tyto události připomínáme dostatečně? Podle vás, mají i mladí lidé dost informací o tom, co se tehdy stalo? A mají o ně vůbec zájem?

Mladí prdí na to, co bylo v roce 1989, natož 1939. Je to pro ně dávnověk. Informací o roku 1939 je dost, najdou se v knihovnách i na internetu. Problém ale vidím ve škole. Na svých vnucích vidím, jak málo a mnohdy jak zkreslené, nechci říci nepravdivé, informace (to by bylo určitě příhodnější říci) děti ve školách, nebo většině škol, dostávají. Většině říkám proto, že nejsou jednotné osnovy pro výuku, tak jsou děti učeny podle pohledu učitelů. S tím souvisí i ten zájem, nezájem. Jestliže děti nemají nikoho, kdo by jim k tomu něco pravdivého řekl, probudil zájem, nemůžeme se jejich malému vědomí o této době divit. Pak vidíme středoškoláky, když nevědí nic nejen o roce 1939, 1945, ale i dalších klíčových letopočtech naší historie.

Sledoval jsem média, jak a v jaké míře si vzpomenou na toto velmi smutné výročí a můj předpoklad, že většina médií se výročí dotkne jen okrajově, se naplnil, napsal na svém blogu u příležitosti výročí okupace Václav Krása. Máte pocit, že média tyto události více či méně opomíjejí? Když to srovnáme například s rokem 1968?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Hora

Co by podle vás jako přesně nastalo, kdyby přišel ten konec Evropy?

A je reálné si myslet, že bysme se ubránili sami, i když zvýšíte výdaje na obranu sebevíc? A k čemu se přikláníte? Je lepší spoléhat na Evropu nebo na USA? Ještě k té vaší poznámce, že musíme na bezpečnostní situaci, která teď ve světě panuje reagovat včas. Nemáte ale dojem, že už včera bylo pozdě?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo seje vítr, sklízí bouři. Filip Turek a nový rozměr odsouzení Le Penové

10:36 Kdo seje vítr, sklízí bouři. Filip Turek a nový rozměr odsouzení Le Penové

„Dle mého názoru by si bez tohoto ‚dvojího metru‘ šlo sednout možná i několik tisíc osob působících …