Mimořádné vysílání pod názvem Americká volební noc, v němž Česká televize chtěla divákům zprostředkovat volbu nového prezidenta USA, vyvolala velké vášně a kritika se na veřejnoprávní médium jen hrnula. Začnu konstatováním šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla ještě nad ránem, kdy Českou televizi za vysílání nejen zkritizoval, ale přidal, že zpravodajové Řezníček a Kabrhelová jsou důvodem, proč neplatit koncesionářské poplatky. Později dokonce dodal, že volební zpravodajství České televize je ryzí hrůza. Byl výkon zpravodajů z USA z vašeho pohledu opravdu tak katastrofální?
Je třeba srovnat zpravodajství České televize o amerických volbách se zpravodajstvím v jiných zemích. Kam se podíváte, všude převažovalo podobné ladění, jaké bylo v ČT. V celém západním mediálním světě vládl konsensus, že zvítězí Hillary, a to ze dvou důvodů: za prvé předvolební průzkumy devadesáti procent agentur jí dávaly vítězství s pravděpodobností 87 procent a za druhé je za hranicí naší představivosti, že zvítězí Trump. Českou televizi nelze chápat izolovaně od jiných televizí ve světě, které vítězství Hillary považovaly za takovou samozřejmost, jako je voda v kohoutku. Ale voda najednou přestala téct.
Pod palbou kritiky se ale ocitli i moderátoři a redaktoři ČT. Lidem vadilo, že ve chvíli, kdy server New York Times už psal o Trumpově vítězství, Česká televize se zatvrzele držela CNN, jejíž vysílání ostentativně nadržovalo Clintonové a počítadlo Trumpových hlasů zaostávalo za reálným vývojem. Petr Žantovský to pro PL.cz zhodnotil tak, že kdo ČT sledoval, musel dospět k závěru, že Česká televize je orgán placený štábem Demokratické strany a tamní kandidátky Clintonové. Kde je pak objektivita a není namístě volat po razantní změně v přístupu zaměstnanců námi všemi placené České televize?
Ano, tady se ukázalo, že Česká televize zde byla závislá na jednom zdroji, a tím pádem na chvíli zaostala za aktuálním děním. Možná tu působil šok z toho, že všechno je jinak, a redaktoři nejprve nechtěli věřit vlastním očím a oddálili okamžik nepříjemné pravdy. V každém případě se jednalo o historický zlom v americké politice, o jehož příchodu svědčilo mnoho ukazatelů, jako je dlouhodobá nespokojenost nejméně poloviny americké společnosti s establishmentem a celkovými poměry v USA. Před tím zavírali oči téměř všichni redaktoři ve velkých liberálních médiích v USA, nejenom redaktoři ČT. Problém je globálnější, než se to jeví Petrovi Žantovskému. Podobné výtky se snášejí na liberálně orientovaná média v USA. Je ale pravda, že ve zpravodajství České televize se později objevovaly reportáže o lidech, kteří volili Trumpa. Třeba reportáž z „rezavého pásu“ USA, kde rezivějí opuštěné tovární haly. Dělníci mluvili o tom, že volili Trumpa, protože demokraté o ně ztratili zájem.
Člen Rady ČT Michael Hauser.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník