Proč jste prohlášení k Vladimiru Putinovi zveřejnila na YouTube až na konci března? Vím, že jste do Kremlu psala několikrát, ale jaký byl prvotní popud ke zveřejnění?

Kolegové novináři umístili videoprohlášení na YouTube poté, co dostali odpověď na písemnou zprávu se stejným textem. Nejednou jsem v průběhu deseti let oslovovala prezidenta s oznámením o trestných činech spáchaných státními úředníky. Nicméně ani na jednu z mých výzev nepřišla ani jedna smysluplná odpověď. Co se týče porušování federálního zákona „O iniciativách občanů“, tak jsou všechny žaloby přesměrovány na vyřízení právě těm úředníkům, jejichž činnost je obžalovávána, konkrétně oblastní prokuratuře, jejíž vedení nejen já, ale i obyvatelé celé oblasti podezírají z korupce, zatajování a spoluúčasti na trestné činnosti.

Výjimkou není ani poslední podání. Přišla odpověď, ve které jistý Medveděv, konzultant prezidentské kanceláře, sděluje, že prezident je garantem ústavnosti, ale s tím, že negarantuje nikomu nic. Ukázalo se, že on vlastně nemůže odvolat jím jmenovaného generálního prokurátora, který kryje své zkorumpované podřízené! Pak se vnucuje otázka, kdo ho má tedy vlastně odvolat? Rozhněvaný lid s vidlemi?! Každý rok mě jakožto redaktorku a poslankyni oslovují tisíce lidí se stížnostmi na nestydatý výsměch úředníků podpořený naprostou nečinností prokuratury, která má vlastně dohlížet na dodržování zákona. Většina ze zaměstnanců tohoto oddělení jsou sami o sobě zločinci, kteří kryjí trestné činy úředníků z jiných odvětví veřejné správy a fakticky řídí veškerá vyšetřování, soudy, zákonodárnou i výkonnou moc. Není potom divu, že se daňový úřad zabývá falšováním výsledků auditů, aby měl za co dostávat úplatky, a násilným zabíráním podniků a firem; v komplotu se soudními exekutory lidem vyvlastňují pozemky, střechu nad hlavou, jejich podnikání, neoprávněně je trestně stíhají a rozkrádají rozpočet. Neštítí se naprosto ničeho. Kradou dokonce i na stavbách sirotčinců. A to vše beztrestně. Až se zdá, že prezident jednoduše věnoval všechny regiony místním úřadům k rozkradení!

Normou už se staly i krádeže v jaderných elektrárnách. Z toho ovšem plyne, že oslabení materiální základny takového objektu dříve či později musí vést k výbuchu. Připomínám, že kurská jaderná elektrárna je plně analogická černobylské jaderné elektrárně. A jestliže vím tohle všechno, pak mám jako poslankyně nejen právo, ale dokonce i povinnost informovat prezidenta Putina – jiného bohužel nemáme – o faktech této korupce. To je to, co od nás opakovaně žádal ve svých projevech.

Splnila jsem tedy svou povinnost, jeho prosbu, a v důsledku toho jsem byla zažalována. Povšimněte si, že jsem ani netančila v kostele, ani nesvolávala protestní shromáždění, pouze jsem podala informaci o zločinech, které nikdo nechce vyšetřovat! A prezident, jak jsme nyní zjistili, o nich dokonce nechce ani slyšet!

Je třeba poznamenat, že zástupci kremelských stran, tedy Komunistické strany Ruské federace, Liberálně-demokratické strany Ruska a Spravedlivého Ruska, nejsou žádnou opozicí, ale jen její imitací před mezinárodním společenstvím. Všichni už jsou dávno s Kremlem spokojení a jejich lídři myslí jen na své vlastní kapsy. Papáníčko mají všichni stejné, liší se jen dávkami. Mimochodem za branami prezidentské administrativy, jak mi došlo, bylo založeno ještě několik desítek dalších stran, které existují pouze na papíře. Obrátila jsem se na Dumu, abych mohla pomoci lidem řešit jejich problémy, a ne sedět a hlasovat pro protilidové zákony. Ale jak to má člověk udělat, když je sám, a jich, těch mých kolegů, zástupců výše zmíněných stran, je čtyřiačtyřicet ?

Můj poslední proslov se nijak neliší od těch předchozích s tím rozdílem, že jsem v něm řekla, že Putinova podpora v Kurské oblasti není vyšší než pětadvacet procent, i když bereme v úvahu zastrašené státní zaměstnance. Samozřejmě, že se mluví o vysokém procentu hlasů ve volbách, ale mlčí o nízké účasti. Během posledních voleb v Kursku byla volební účast sotva třicetiprocentní. Jen si na tom spočítejte skutečnou podporu.

Co si myslíte o dvou trestních řízeních pro podezření z pomluvy a extremismu, která jsou proti vám vedena?

Všechna tato stíhání jsou pomstou místní mafie, jinak to nazvat nemohu. Je silnější a horší než ta sicilská, o které bylo natočeno tolik filmů. Italská korupce je pouze pouto podsvětí s jednotlivými představiteli moci. V Rusku je to pevná síť úředníků na všech úrovních moci výkonné i soudní. Ve svých rukou soustředili veškeré ruské finance, všechny administrativní zdroje. A není to jen moje mínění. Fakticky vzato, když do složky, označené jako trestní věci, založíme třeba módní časopis, už to bude stačit k tomu strčit nevinného člověka za mříže.

No a právě takhle teď vyrábějí trestní spis na mne a mého pomocníka Konstantina Berezina. Doufám, že někdy bude natočen film o ruské Cosa nostře. Což ovšem nebude zrovna film pro slabé povahy. Klidně můžu pomoci k němu napsat scénář, který bude plně založený na skutečnosti. Zdá se mi, že si milí evropští občané nejsou plně vědomi nebezpečí, které představuje ruská korupce. Ta je už dávno integrovaná do všech aspektů jejich bezstarostného evropského života. Už pronikla do hospodářství zemí EU a už ho začala ničit. Kdo „vyplácí“ migrační toky, to sice nevím, ale zdá se mi, že „vítr fouká“ z východu. To se mi to mluví, řeknete si možná, ale dokonce i mně se zdá, že Putin už zemi nevládne. Korupce, která se za něj tak rozšířila, už kontroluje i jeho úkony, což je jen tím strašidelnější.

První trestní oznámení proti mně bylo podáno pro pomluvu soudce. Ale nebyla to pomluva, což je plně zřejmé z celého vyšetřování, které bylo provedeno na základě příkazu státního zastupitelství. Pochopil to i prokurátor, na kterého jsem dříve podala dvě oznámení pro trestný čin. Navzdory našim žádostem o převedení vyšetřování do jiného regionu už také provádí procesní kontrolu průběhu vyšetřování. Co myslíte, co tak asi mohu očekávat od člověka, který přímo hoří touhou po pomstě?

Nebudete tomu věřit, ale ve vyšetřovatelově ustanovení bylo uvedeno, že jsem napsala, že soudce udělal vědomě nespravedlivé rozhodnutí, což ale v článku vůbec není! Ale to jim nezabránilo zahájit soudní řízení! Dnes už byla provedena část šetření, která nezahrnuje pomluvy, ale jen negativní informace. Ale vždyť přece nikdo ve skutečnosti nezpochybňuje, že to byla kritika zástupce soudní moci, která obvinila našeho kolegu v rámci správního řízení ještě před vydáním rozhodnutí, což je ve skutečnosti flagrantním porušením zákona; a je to i dokázáno díky zvukovému záznamu procesu. Prokurátoři mě obvinili v takovém spěchu, že si ani nevšimli, že jsem nebyla ani editorem dotyčného čísla, protože jsem právě byla na dovolené. Později, jak předpokládám, zjistili, že pomluva se nekoná, ale že jde pouze o hodnocení soudního procesu, které zákon nezakazuje, což mimochodem není můj osobní názor, ale názor novinářů, kteří podali návrh na opakované přešetření celé věci.

Nyní k extremismu. Podstata případu je následující. Jak se ukázalo, tak tím, že se obracím na prezidenta, ve skutečnosti podněcuji nenávist ke konkrétní sociální skupině osob činných v ochraně práva a soudců. Z toho plyne, že si myslí, že soudci a prokurátoři nejsou profesní skupina placená z daní lidu, ale skupina sociální. A to je přitom soudcům zákonem zakázáno vstupovat do jakékoliv jiné komunity anebo skupiny než do justiční komunity. Nikdo nebere v úvahu, že jsou tu jednak federální a jednak občanští státní úředníci, že mají různé cíle a záměry a že jsou placeni z peněz nás daňových poplatníků.

Zeptali jsme se soudce Basmannova soudu Karpova, jak teď bude soudit, pokud je on jakožto prokuratura podle svého mínění počítán mezi oběti, a já přece vystoupila proti jeho sociální skupině! Nikdo nebere na vědomí mezinárodní výklad extremismu, který je na rozdíl od ruského konkrétní a nezahrnuje kritiku státních úřadů. Není náhoda, že dnes Rusko nepřijímá doporučení týkající se změn tohoto článku. Putinovi prokurátoři dnes pojmem extremismus, jak vidno, mohou označit jakoukoliv občanskou iniciativu. Oznámení trestného činu spáchaného úředníkem je tedy už vlastně extremismus!

Můj případ je skutečně unikátní. Jedná se o první trestní stíhání v Rusku vůbec, které je vyvolané pouhým oslovením prezidenta, nic víc. Jedná se o precedent! Moje oslovení neobsahuje žádné výzvy, jak jsem již řekla, já jsem netančila v kostele, nevyšla jsem ozbrojená do ulic, ani jsem k ničemu takovému nevyzývala lid. Já pouze – a na tom bazíruji – napsala dotaz prezidentovi. To je hrozný precedent. Zavání to trochu rokem 1937 v SSSR nebo chcete-li rokem 1968 v Československu. Kdo by si jen pomyslel, že včerejší bratrská republika se stane pro ruské vládce nepřítelem číslo jedna?

Zákon o iniciativách občanů „zakazuje stíhání občanů za iniciování dotazu na prezidenta“. To samé je napsáno i v zákonu o médiích a v řadě různých mezinárodních prohlášení. A konečně, je zakázáno stíhat poslance pro vyjádření jeho názoru! Napsala jsem, že můj případ je případem všech ruských občanů. Pokud dojde k vyšetřovací vazbě, znamená to, že Rusové budou mít zakázáno pod hrozbou stíhání podávat stížnosti a kdekoli vyjadřovat své názory. Skutečnost, že Rusko nemá žádné nezávislé organizace pro ochranu lidských práv mě nepřekvapuje. Jsem překvapena, že na tento případ se odmlčely i mezinárodní organizace pro lidská práva. Teď jsem si uvědomila, že prostě neexistují! Všechno je to fikce pro tunelování grantů. Jejich majitelé kašlou jak na Rusy, tak i na své vlastní občany.

Z právního hlediska jsou ti, kteří otevřeli tento případ, sami zločinci, protože všechno, co s tím souvisí, nikterak nepatří do ruských zákonů. Je to jen politická odveta za mou objektivní kritiku úřadů, a já jsem tím pádem další obětí režimu.

Čeho se teď vlastně ta obvinění konkrétně týkají, to celé vyšetřování? Respektive, co je vám o tom známo?

Odmítla jsem vypovídat, protože je mi jako právníkovi jasné, že jak první, tak i druhý případ byly otevřeny nelegálně, navíc procedurální kontrolu nad takzvaným vyšetřováním vede oblastní prokurátor, kterého, jak jsem řekla, podezírám z trestné činnosti. V současné době šetření provedlo jeden z posudků týkajících se té epizodky s pomluvou. Ať se znalci snažili sebevíc prokurátora potěšit, pomluvu se jim prokázat nepodařilo. Slovní spojení „vědomě nespravedlivé rozhodnutí“, na kterém je založeno rozhodnutí o zahájení řízení, v textu článku nenašli, takže zůstane jen ve fantazii vyšetřovatele.

Svého času jsme udělali vlastní expertizu záznamu soudního jednání, kterému předsedala soudkyně Šurova a který jsme ohodnotili v článku. Jak bylo stanoveno expertizou, mediální záznam nebyl nijak upravován. Takže pro mě nebude nijak těžké dokázat, že to, co psali novináři v článku, totiž o procesních pochybeních ze strany soudkyně, je fakt, a ne pomluva. Mimochodem, když zadrželi mladičkou novinářku, což bylo nezákonné zadržení, tak ji odsoudili ke třem dnům vězení, k pokutě a ještě navrch ji zbili.

Napsala jste mi, že aby se vyloučily provokace, tak vám advokáti brání v komunikaci s neznámými lidmi. Pak jsme si vysvětlili, že jsem novinář, který chce zveřejnit vaši kritiku. Kolik provokací už jste zažila?

Vyšetřovatel i prokurátor pochopili, že nemají co předložit soudu. No, samozřejmě, pokud nebudeme brát v úvahu, že soudci jsou koupení. Z tohoto důvodu neustávají pokusy vyprovokovat mne a mé kolegy k nějakému jinému trestnému činu. Stejný extremismus, ale tentokrát už skutečný. Uvedu příklad. Z jiného města přišel pod záminkou pomoci jistý muž a začal nabízet různé varianty násilného svržení vlády. Dokonce i když odmítnu jeho nabídky, tak už jen samotný fakt mé účasti v rozhovoru s ním v diskusi už jim dává důvod k zahájení dalšího šetření. Naštěstí se našemu právníkovi, který se s ním pro jistotu předběžně sešel, podařilo zabránit provedení této zajisté naplánované akce. Vypoklonkoval ho z kanceláře. Byly ale i další pokusy.

Kdo je Olga Liová

Narodila se v červenci 1986 ve městě Abaj v Kazachstánu. Její rodina se poté odstěhovala do Kursku. Studovala na ekonomické fakultě Kurské státní technické univerzity. V roce 2006 spoluzaložila list Narodnyj žurnalist a stala se jeho šéfredaktorkou. V něm jsou publikovány investigativní články z oblasti daní, státního zastupitelství a soudů. V roce 2011 byla zvolena jako jediná nezávislá kandidátka poslankyní oblastní dumy v Kursku. V roce 2013 navrhla, aby občané přestali platit poplatky za nefungující veřejné služby a uspořádala demonstraci proti korupci. Letošního března publikovala prohlášení, v němž obvinila Vladimira Putina ze zločinného spiknutí proti vlastnímu národu a z propagandy násilí prostřednictvím ruských federálních televizních společností. Posléze bylo vůči její osobě zahájeno trestní řízení pro podezření z pomluvy a extremismu. Nezávislým ruským tiskem je označována za zázračné dítě regionální politiky.