Bývalý prezident Václav Klaus prý pořád marně čeká na vystoupení ministra financí k naší rozpočtové situaci a k inflaci i na vystoupení předsedy vlády ke Green Dealu a s ním spojenými vysokými cenami energií. V rozhovoru pro Blesk přiznal, že nevěří tomu, že Fialova vláda má nějaký plán, jak to řešit. Myslí si, že na neplošné škrty není čas a že by se na nich nehomogenní pětikoalice stejně neshodla. Obává se ale, že deficit státního rozpočtu bez zásadních zásahů této vlády bude vyšší a vyšší, a tak doporučuje jako východisko plošné škrty. Co jeho úvahám říkáte?

Je to pravda. Také se mi nezdá, že by stávající vláda měla jakýkoliv plán. Dokonce se mi ani nezdá, že by ji absence plánu jakkoliv trápila. Ale vzhledem k tomu, že byly již založeny předešlou vládou určité výdajové trendy, pokud se nic neudělá, deficity dál porostou. A zadlužování každé země dlouhodobě nenápadně vede k poklesu jejího potenciálu, k pomalejšímu růstu životní úrovně, při vysokých deficitech až k chudnutí lidí. A když je dluh opravdu velký, může doslova zabíjet – protože pak není dost peněz ve zdravotnictví, nebo nezbyde dost na důchodce, kteří prostě končí s podvýživou a v izolaci a bez péče. Ale to už se samozřejmě lidem neříká.

Senát schválil novelu zákona o státní sociální podpoře, která letos mimořádně navyšuje normativní náklady na bydlení kvůli vysokým cenám za energie. Ty se každoročně upravují nařízením vlády podle vývoje indexu spotřebitelských cen, ale nyní se zvyšují o další stokoruny kvůli prudkému nárůstu cen energií. Kromě toho, že příspěvek na bydlení výrazně vzroste, tak na něj dosáhne i více lidí. Je takový krok Fialovy vlády na pochvalu?

Vláda maskuje horečku namísto léčení nemoci. Jediným řešením by bylo říct „NE“ Green Dealu. Green Dealem tlačené obnovitelné zdroje totiž nedokážou plnohodnotně nahradit „tradiční“ zdroje elektřiny a energií obecně. Zásadním problémem je to, že nikdy neexistovala relevantní studie proveditelnosti, která by říkala, že pokud uzavřeme uhelnou nebo jadernou elektrárnu o výkonu X terawatthodin, musí být nahrazena obnovitelnými zdroji o výkonu Y terawatthodin. Loňský rok totiž naplno ukázal, že nestačí, aby se X=Y. Výkon obnovitelných zdrojů musí být výrazně vyšší kvůli nestabilitě jejich dodávek v čase.

Loni obnovitelné zdroje doplatily na to, že rychlost větru v Severním moři byla nejnižší za posledních 20 let a větrné turbíny proto nedokázaly vyrábět naplno. Navíc léto nebylo natolik slunečné, aby německé solární parky dodaly dostatek elektřiny. Navíc se nepodařilo tyto výpadky dohnat ani větší výrobou elektřiny z plynu. Zásoby zemního plynu byly totiž po neobvykle chladné zimě nejnižší za víc než dekádu. Norsko přitom přistoupilo k odstávkám kvůli údržbě, což znamená dodávky plynu v podprůměrných objemech. Z Ruska přiteče víc plynu, až dá Evropa zelenou nedávno dostavěnému plynovodu Nord Stream 2.