Na konci března ukončila policie vyšetřování kauzy Čapí hnízdo a předložila státnímu zástupci spisový materiál společně s návrhem na obžalobu všech obviněných v případu, a to včetně premiéra Andreje Babiše. Je ten více než čtvrtrok, co od té doby uplynul, standardní lhůtou při tak složitém případu, jakým obvinění z údajného dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie určitě je?
Asi nelze hovořit o žádném standardu a jeho opaku. Spíše o tom, že v takovýchto případech odstup několika měsíců mezi skončením vyšetřování a následným rozhodnutím státního zástupce, ať již o zastavení stíhání, anebo o podání obžaloby, nelze považovat za nic zcela neobvyklého. Nevím, jaký je celkový rozsah trestního spisu, ale zejména tam, kde trestní spis obsahuje několik tisíc stran, což bych tak v tomto případě odhadoval, případně několik desítek tisíc stran, což nevylučuji, prostudování celého materiálu a zvážení dalšího postupu vyžaduje určitý čas.
Je po tom všem, co se kolem této kauzy dělo, vůbec představitelné, že by státní zástupce nepodal obžalobu, ale zachoval se jinak, a to nemyslím přímo jen zastavení trestního stíhání?
Co se kolem kauzy dělo, je pro úvahu o dalším možném postupu v podstatě irelevantní. Důležité je, co bylo v trestním řízení zjištěno, případně co se jeví jako prokázané. Alternativou podání obžaloby je jednak postoupení věci jinému orgánu, tedy závěr, že nejde o trestný čin, ale mohlo by jít o přestupek, což bych skutečně asi vyloučil, anebo zastavení trestního stíhání. Existují i jiné možnosti, například podmíněné zastavení trestního stíhání, ale to asi taky není aktuální. Je dobré vědět, že soud obžalovaného musí zprostit obžaloby, pokud, poněkud zjednodušeně řečeno, i po provedeném hlavním líčení existují pochybnosti o tom, že se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán, nebo že tento skutek spáchal obžalovaný. Úplně stejné pochybnosti ale nemohou odůvodňovat zastavení trestního stíhání státním zástupcem. Ten takovou pravomoc nemá. To je pouze výsada soudu, aplikovatelná po hlavním líčení. Státní zástupce může trestní stíhání zastavit pouze je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede a není-li tento skutek trestným činem či není prokázáno, že skutek spáchal obviněný plus několika dalších, ve sledované věci bezvýznamných důvodech nepřipadající v úvahu. Stejně tak může trestní stíhání zastavit i soud po podání obžaloby.
Lze tedy s velkou pravděpodobností očekávat podání obžaloby třeba už jen z toho důvodu, že od státního zástupce může být taktičtější ten horký brambor přehodit na soudce?
Zdůrazňuji, že neznám obsah trestního spisu, ale to, co stihlo uniknout na veřejnost, v mých očích významně zpochybňuje možnost, že by státní zástupce zastavil trestní stíhání. Tedy že by byla ona jistota, že se nic nestalo. A máte samozřejmě pravdu, že i lidsky je v této chvíli jednodušší podat obžalobu a vše ostatní nechat na soudu. Netajím se tím, že jsem v minulosti o určitém alibismu v některých, zejména sledovaných, případech hovořil. Ostatně zkuste si představit, co by se asi tak dělo, kdyby státní zástupce rozhodnutím, které je co do své podstaty neveřejné, trestní stíhání zastavil. Nicméně, tyto vnější vlivy by neměly žádnou roli a státní zástupce by, vycházeje ze zásady padni komu padni, se měl řídit výhradně trestním řádem. Jak jsem ale řekl, mám pocit, že v této věci o naprostém vyloučení, že byl skutek spáchán a že ho spáchali obvinění, asi nebude možné hovořit. V této souvislosti připomínám, že „ve hře“ je několik obviněných, tedy je samozřejmě možné, že u některých bude obžaloba podána a u některých bude trestní stíhání zastaveno.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník