Michael Žantovský ještě před sečtením výsledků na svém Twitteru napsal, že „svět, který jsme znali, skončil“. Znamená zvolení Donalda Trumpa opravdu tak velkou změnu?

To si nemyslím, Spojené státy nejsou svět. Amerika se jistě změní, ale svět nám zůstal pořád stejný.

Co se ale nyní od Trumpa dá čekat v zahraniční politice?

To se ještě uvidí, nyní je ale už patrné, že některé věci, které říkal v kampani, se nerealizují tak dramatickým způsobem, jak to vyznívalo před volbami. Tím myslím například Jižní Koreu, kde se v postoji Spojených států nic nezmění bez ohledu na to, jak se Trump vyjadřoval v kampani. V americkém povědomí byla jistá míra izolacionismu vždycky, ale nikdy se neprojevila žádným drastickým způsobem. Podobné je to s NATO a požadavek, aby spojenci přispívali na společné závazky, je pochopitelný. A dá se předpokládat, že nemusí být realizován nějakým katastrofickým způsobem.

Objevily se ale i pochyby o naplnění závazku o společné obraně v případě napadení jednoho z členů aliance…

To od Trumpa přímo nezaznělo, šlo mu jen o to, aby spojenci dodržovali své závazky v rámci společné obranné politiky. Ruce pryč od těchto závazků přímo v projevech nedával.

Někteří prezentují Donalda Trumpa jako „poslední vzpouru bílého heterosexuálního křesťanského muže“. Lze to tímto způsobem popsat?

To jistě je možné, ale ta vzpoura nemůže být úspěšná. To, že se lidí dívají do minulosti a přejí si, aby se vrátily staré dobré časy, je všude, ale ty staré časy se nevrátí a svět bude vypadat jinak bez ohledu na to, kdo je prezidentem. K tomu, že se například vrátí práce dělníkům, kteří byli v továrnách v tom Rezavém pásu USA, nedojde bez ohledu na to, co bude dělat prezident.

Myslím, že Trumpovy sliby skutečně nejsou reálné, Trumpovi se podařilo vzbudit velké nadšení, dostat k volbám lidi, kteří tam dřív nechodili, ale nereálnost slibů je podle mne mnohem větší, než to, co se vyčítalo prezidentu Obamovi.

Nehrozí, že když bude Donald Trump ztrácet popularitu, přivede při své nevyzpytatelné povaze Ameriku do problémů a konfliktů?

Je otázka, co je nevyzpytatelná povaha a co byla show pro voliče. Tým, který si kolem sebe tvoří, je složen z lidí z establishmentu a někteří patří k té washingtonské bažině, kterou chtěl před volbami vysušit. Nic nenasvědčuje tomu, že by se v tuto chvíli choval jako utržený ze řetězu. Potvrzuje to třeba i jednání, které měl s prezidentem Obamou, které vypadalo velice konsensuálně. Samozřejmě v rámci rozdílů po tom, co volby dopadly tako. Ne že by si padli do náručí a chtěli dělat stejnou politiku, ale zjevně to byl dialog dvou lidí, kteří to dělají kvůli Spojeným státům a ne proto, aby se předváděli jako blázni. To je výrazně jiná situace, než na jakou jsme zvyklí během mandátu posledních dvou prezidentů u nás.

Po vítězství Donalda Trumpa zavládla v Evropě, a zvlášť v Německu, skepse. Nastane tady změna vztahů?

Skepse je pochopitelná, dlouho to vypadalo, že Hillary Clintonová má volby vyhrané a nikdo se mentálně nepřipravoval na to, že mohou dopadnout jinak, všichni měli Trumpa za outsidera. Výkon exekutivní moci v USA je ale hodně svázán, jsou tam ústavní mantinely, které jsou Američané zvyklí dodržovat a vědí, že se po pravidlech nešlape.