Poslanecká sněmovna v sobotu nad ránem přehlasovala veto prezidenta a schválila návrh Fialovy vlády odebrat ze systému českého zdravotnictví 14 miliard korun. Vy jste snížení odvodů za státní pojištěnce nepodporoval. Z jakého důvodu?

Ministerstvo financí, které projednávaný návrh zákona připravilo, očekává, že tím uspoří cca 14 miliard korun ve státním rozpočtu a že toto nebude mít žádný vliv na kvalitu a dostupnost poskytované zdravotní péče v ČR, jelikož finanční prostředky by nečinně ležely na účtech zdravotních pojišťoven jako finanční rezerva, aniž by byly efektivně využity.

Tento myšlenkový konstrukt bohužel vychází ze situace, která již není v současné době postavena na reálných základech a nepredikuje možné problémy, kterým naše společnost, a tedy i zdravotnický systém, budou s větší či menší pravděpodobností vystaveny díky nestabilitě současného společenského a ekonomického dění u nás i v našem okolí.

Žijeme ve velmi nestabilní době. Předpokládáte, že tedy nelze predikovat výši nákladů?

Nelze jednoznačně usuzovat na tempo ekonomického růstu (spíše propadu), a tím pádem nelze přesně předvídat dopady na příjmovou stránku zdravotnických zařízení a nelze ani jednoznačně usuzovat na tempo inflace a přesně předvídat dopady na výdajovou stránku zdravotních pojišťoven. Vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci lze předpokládat spíše negativní trendy u obou těchto parametrů. To by mohlo vést k opožďování plateb pro zdravotnická zařízení, a tím vést k jejich propadu do druhotné platební neschopnosti. To by mělo velmi negativní dopad na kvalitu poskytované zdravotnické péče těmito zdravotnickými zařízeními. Dalším negativním důsledkem těchto vlivů může být odliv pracovníků do starobního důchodu, do zahraničí nebo do jiných zaměstnání. Hlavně hromadný odchod zkušených praktických lékařů a pediatrů do starobního důchodu by byl katastrofou a jejich činnost je a bude krátkodobě (v rámci několika let) nenahraditelná.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odmítl, že by mohlo mít snížení plateb za státní pojištěnce vliv na odkládání zákroků. Co o tom soudíte vy?

Dá se předpokládat zvýšený tlak na zdravotnická zařízení ohledně provedení zákroků a vyšetření odložené péče z důvodu pandemie covidu-19. Toto bude stát zdravotní pojišťovny zvýšené náklady a bude to vést k tlaku uplatnění různých regulačních opatření, které mají nebo mohou mít zdravotní pojišťovny k dispozici (např. porovnávající vlastní příjmy ZZ se srovnatelným obdobím či porovnávající náklady na medikamentózní léčbu a indukovanou péči daného ZZ se srovnatelným obdobím předchozího roku). Otázkou je, jak masivně se odložená preventivní péče projeví na zvýšení nákladovosti zdravotnické péče z důvodu zanedbání zdravotního stavu populace, a tím nárůstu vážných stavů včetně onkologických onemocnění, jejichž léčba je mimořádně finančně náročná.