Tentokrát jen několik málo témat – vlastně statistika a analýzy –, které se ale bezprostředně týkají civilizační sebedestrukce Západu. Na perzekuci křesťanů v totalitních zemích jako Čína, Severní Korea, islámské země a několik zemí afrických se smíšeným křesťansko-muslimským obyvatelstvem, jako je Nigérie, už desítky let upozorňují organizace jako Genocide Watch, teď se však hromadí zprávy o útocích na křesťany a křesťanské objekty i v Evropě. Zároveň vycházejí statistiky o prudkém úbytku praktikujících křesťanů evropských. Blíží se snad konec křesťanství v Evropě?

Připomeňme nejprve už několik let se opakující statistiky, že křesťané jsou dnes ve světě nejvíce perzekvovanou náboženskou skupinou. Postihuje to více než 340 milionů lidí v 50 zemích, podle letošní statistiky „World Watch List“, kterou vede každý rok organizace Open Doors. Je to o 30 % víc než v roce 2020 a o 60 % oproti toku 2018.

Tyto statistiky se týkají křesťanských menšin odolávajících perzekuci a často podstupujících smrt, i když si mohou život nejen zachránit, ale i usnadnit, třeba v islámských zemích konverzí na islám. Na druhé straně se křesťanství dobrovolně vzdávají křesťané evropští, tedy žijící ve svobodě vyznání, jejichž víra dosud ohrožována nebyla.

Teď tedy snad ohrožována je?

Blíží se tomu. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) právě zveřejnila statistiku zločinů z nenávisti, podle níž počet zaznamenaných nenávistných činů na křesťany v roce 2020 vzrostl o 70 %, čímž se vyhoupl na první místo. V předchozím roce ještě „vítězil“ judaismus, většinou maskován jako „antisionismus“, ten je teď těsně druhý. Skutečný počet činů nenávisti vůči křesťanům je určitě ještě vyšší, neboť ze 136 organizací ve 24 zemích, které průzkum prováděly, jen osm organizací z jedenácti zemí uvádělo konkrétně křesťany jako zvláštní kategorii obětí. Takže by to teoreticky mohl být až trojnásobek. Ze čtyř tisíc hlášených útoků bylo klasifkováno 980 jako zamířené specificky na křesťany, tedy z prokázané nenávisti ke křesťanství. Kromě nich bylo 850 na Židy, 254 na muslimy. Ty ostatní dva tisíce se týkaly dohromady různých jiných menšinových náboženství, etnik, ras a národností, ale taky LGBT a podobných. Jenže i někteří z nich mohli být napadáni jako křesťané v těch jedenácti zemích, kde nebyli uváděni jako zvláštní kategorie. A antikřesťanská nenávist mohla být motivem některých činů uváděných jako „obyčejné“ zločiny bez náboženské motivace. To samozřejmě u těch třinácti zemí nevedoucích klasifikaci křesťanství se zatím nedá ověřit. Takže shrnuto, přesný počet neznáme, ale víme, že nenávist vůči křesťanům prudce posílila nejen celosvětově, ale i v Evropě.

A zatímco se brojí proti „islamofobii“, která je až na třetím místě, žádná „christianofobie“ se zatím jako klasifikace nenávisti nezavádí?

Třeba výsledkem tohoto průzkumu bude i její zavedení. Ale vzhledem k tomu, že v převládající politickokorektní antizápadní době je křesťantsví stejně jako judaismus zařazováno mezi historické zločiny bílého, rasistického, heterosexuálního, toxicky maskulinního, patriarchálního muže, se s tím asi nebude spěchat a bude se to spíš dál zamlžovat.