„Teď je potřeba vylézt z ideologické koule a pragmaticky, odvážně rozhodovat a řešit krizovou situaci. Pokud vláda zůstane v ‚evropském klinči‘, může prohrát všechno. Pan premiér by si měl uvědomit, že když prohraje doma, Evropu už nebude zajímat,“ říká Krása, který odmítá také úvahy o vyhlášce regulující maximální teplotu mimo jiné u poskytovatelů sociálních služeb. „Ti, co sestavují takové nesmysly, nemají vůbec představu o skutečných potřebách seniorů, malých dětí nebo lidí se zdravotním postižením,“ dodává Václav Krása. 

Za chvíli to bude téměř rok, kdy parlamentní volby rozhodly o tom, že vlády v naší zemi se chopí kabinet Petra Fialy, který voličům sliboval změnu vládního stylu. Jste v tomto ohledu s kroky ministerského sboru spokojený? Co byste označil za největší plus, a naopak za největší minus? 

S činností vlády bohužel nemohu být spokojený, protože nová vláda stále více dokazuje, že nemá odvahu řešit obrovské problémy spojené s inflací a energetickou válkou. Nemá odvahu je řešit sama ve prospěch občanů své země. Pořád slyšíme, že všechny problémy musíme řešit v kontextu evropské politiky, ale většina států se naopak snaží řešit tyto problémy především s ohledem na potřeby svých občanů. Příklad z dnešního dne. Bulharsko začíná jednat s Ruskem o přímých dodávkách plynu, které byly zastaveny v dubnu letošního roku předchozí vládou. Vláda byla zvolena našimi občany a je jim také odpovědná, a tak musí přijít s řešením pro naše občany. 

Vláda Petra Fialy se chopila moci ve chvíli, kdy naplno propukla jak inflační, tak energetická krize, to vše umocněno válkou na Ukrajině. Osvědčila se podle vás vláda v roli krizového manažera? 

Současné složení vlády, kterou tvoří převážně učitelé a intelektuálové, není opravdu pro současnou krizovou situaci. Tato vláda by se hodila do klidné doby, kdyby zpracovávala dlouhodobé koncepce a diskutovala o nich. Teď je potřeba vylézt z ideologické koule a pragmaticky, odvážně rozhodovat a řešit krizovou situaci. Samozřejmě že občané musí být pravdivě informováni a musí cítit, že jednotlivá rozhodnutí jsou v jejich prospěch. Pokud se vládě toto nepodaří, tak nemá šanci.

Asi největším problémem současnosti je nekontrolovatelný růst cen energií, který tvrdě doléhá jak na podnikatele, tak domácnosti. Vláda se snaží krizi řešit úsporným tarifem a příspěvky na bydlení. Je to podle vás dostačující forma podpory? Kdyby bylo na vás, k jakým krokům byste přistoupil vy? 

Opatření, která vláda dosud uskutečnila k řešení dramatického růstu cen energií, nelze ani nazvat opatřeními. To jsou jen „Těšínská jablíčka“, ale nejedná se o žádné řešení. Byl jsem tento týden na jednání v Senátu a tam zaznělo to, co dnes jasně řekl šéf Asociace krajů Martin Kuba. Nejedná se o krizi, ale jde o katastrofu. Ceny energií se utrhly ze řetězu a ohrožují celou společnost. Všichni víme, že jsme v elektrické energii soběstační a umíme ji vyrobit levně. Její cenu zvyšují především tři věci – lipská burza, emisní povolenky a poplatky za „zelenou“ energii. Dalším důvodem růstu cen je skutečnost, že Německo většinově zrušilo uhelné a jaderné elektrárny, přešlo na „slunce a vítr“ a na evropském trhu je elektřiny málo. Vláda rozhodla pouze o zrušení poplatku za eko-energie, ale vůbec neřeší emisní povolenky, a hlavně odchod z lipské burzy. Primární je odchod z burzy. Vláda se vymlouvá na minoritní akcionáře ČEZ, přičemž, jako většinový vlastník, má nástroje v ruce. Může minoritní akcionáře donutit k racionálnímu jednání, a to tím, že zastaví dlouhodobě výplatu dividend, nebo zastaví obchodování s akciemi na burze. V krajním případě může vláda zákonem odkoupit akcie menšinových vlastníků. Pokud jde o plyn, je třeba si přiznat, že trh s plynem vlastně neexistuje. Obchoduje se prakticky jeden plyn a vlastní zdražování jsou spíše spekulace. Proto nemám problém pro zastropování ceny. Je třeba se s Německem dohodnout, a to je úkol vlády, nebudete nám neúměrně zdražovat plyn a my vám prodáme, za přiměřenou cenu přebytky naší el. energie. Vedle toho bych řešil pomoc nejvíce ohroženým skupinám občanů. Byla by to naše řešení, nebyla by asi v souladu s představami EU, ale Německo a Francie si taky jednají podle svých not. Pokud vláda zůstane v „evropském klinči“, může prohrát všechno. Pan premiér by si měl uvědomit, že když prohraje doma, Evropu už nebude zajímat.

Velké problémy dělá cena energií také lidem, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých. Podařilo se v této oblasti s vládou vyjednat alespoň některé úlevy a formy podpory? 

Výsledek našeho vyjednávání je velmi malý. Podařilo se dohodnout zvýšení příspěvku na mobilitu. Zákon je nyní v Poslanecké sněmovně. Dle našeho názoru zvýšení je nedostatečné, bude platit asi od 1. října, takže pozdě. Zvýšení důchodů vychází ze zákona, odpovídá růstu inflace, ale vůbec neřeší obrovský růst cen energií. Pokud jde o zvýšení životního minima a příspěvku na bydlení, to jsou jen kosmetické úpravy, které problém neřeší. Je to pořád stejné. Místo toho, abychom řešili důvody růstu cen, tak řešíme důsledky, vymýšlíme dávky. Je to pořád stejné. 

Je pomoc vlády alespoň vůči nejvíce ohroženým skupinám obyvatel podle vás dostatečně rychlá a pružná? 

Od ledna letošního roku, kdy již začal růst cen energií, jsem jednal s ministrem Marianem Jurečkou, aby se dostalo pomoci lidem, kteří jsou trvale odkázáni na elektrická zařízení, jako jsou dýchací přístroje, domácí dialýzy a některá další. Tito lidé, kterých je asi osm tisíc, mají mnohem vyšší spotřebu elektrické energie a zpravidla nejsou schopni trvale pracovat. Trval jsem na speciálním příplatku k příspěvku na mobilitu. Od 1. července mohou tito lidé žádat na úřadu práce ze systému hmotné nouze o dávku hmotné okamžité pomoci. S takovým řešením se nemohu smířit. Znamená to jednou za tři měsíce jít na úřad práce, předkládat příjmy a žádat zase o dávku. Tito lidé se často nedostanou ani z domu, příjmy mají pořád stejné. Skutečnost, že ministerstvo nechce řešit věc, která je z celospolečenského marginální, ale pro každého jednotlivce zásadní, považuji za nepochopitelné.

Teď se ukazuje další zásadní problém ve zdravotnictví. Vlivem zdražování energií a materiálů dochází k výraznému růstu cen zdravotnických prostředků. Hrozí, že pacienti budou muset doplácet vysoké sumy, nebo se k nám začnou dovážet nekvalitní čínské výrobky. Ministerstvo zdravotnictví na tuto vážnou situaci ještě nijak nereagovalo. V této souvislosti je nepochopitelné, že vláda prosadí snížení plateb pojišťovnám o 14 mld. korun. 

Velmi diskutovaným tématem se stala také připravovaná vyhláška, podle které by se v případě problémů s dodávkami plynu měla omezit teplota, na kterou se mimo jiné vytápějí nemocnice či poskytovatelé sociálních služeb, jako jsou domovy důchodců apod. Umíte si aplikaci takové vyhlášky vůbec představit? 

Omezování teploty ze strany vlády je nesmyslné. Při vysokých cenách energií budou lidé, ale i všechny subjekty, přirozeně šetřit. Vyhláška je nebezpečná u těch subjektů, které budou chtít šetřit na úkor tepelné pohody např. klientů v sociálních službách. Budou moci legálně snížit neúměrně teplotu a klienti nebudou mít prostor pro stížnosti. Dvacet stupňů v místnosti při minimálním pohybu je málo. Devatenáct stupňů ve sprchách je ještě horší, protože manipulace s nepohyblivými klienty je pomalá, takže takový člověk může strávit neoblečen docela dlouhý čas v chladu. Ti, co sestavují takové nesmysly, nemají vůbec představu o skutečných potřebách seniorů, malých dětí nebo lidí se zdravotním postižením.  

Současná krize však doléhá také na nejrůznější dodavatelsko-odběratelské vztahy, které jsou nejen vinou války na Ukrajině často zcela přetrhané. Projevující se dopady této situace také např. na dodávky zařízení, která jsou potřebná pro zdravotně handicapované spoluobčany? 

Samozřejmě že začíná docházet k úbytku zdravotnických prostředků, ale zatím to není nic dramatického. Problém je, jak jsem již uvedl, zvyšování cen zdravotnických prostředků. Na jednání v Senátů byli také majitelé skláren a keramiček a ti jasně řekli, když se nic významného kolem cen energií nestane, tak koncem roku končíme. To je ta tragédie. Byl tam výrobce tabulového skla, když skončí, vznikne nedostatek skla pro stavebnictví a nastartuje se dominový efekt destrukce hospodářství. O tomto nebezpečí se zatím moc nemluví, ale je reálné a znamenalo by to, že desetitisíce lidí přijdou o příjem a už vůbec nebudou mít na zaplacení nesmyslných cen energií. Nezbude jim nic jiného, než jít s mocí do konfliktu a sociální nepokoje jsou velmi nebezpečné. Buď vláda začne konat, nebo nás čekají sociální konflikty.