Podle vás se na rozdmýchání konfliktu negativně podílela i arabská média?

Média mají v dnešní době obrovskou sílu a mohou stavět, ale mohou také totálně ničit. Pokud si zvolí být v roli ničitele, tak jako byly Džazíra a Arabíja, potom skutečně nesou odpovědnost za to, co se u nás děje. Protože tato média nebyla neutrální. Proto bychom si přáli, aby všechna média, všechny sdělovací prostředky, které přenášejí zprávy, skutečně zachovaly objektivitu. Chtěl bych, aby vaši čtenáři pochopili, že je třeba Sýrii navštěvovat, je nutné vidět na vlastní oči, v jakém stavu se země nachází, a posoudit, jaký je rozdíl mezi skutečností a tím, co vidí a co čtou.

To, co je dnes realitou na syrském území, je něco, co zastupuje zájmy jiných mocností, například Saúdské Arábie, Kataru, Jordánska a Turecka. Taktéž jsou některé země, jako jsou Spojené státy americké a určité evropské země, které rovněž podporují tyto teroristické skupiny. Kdyby vaši čtenáři viděli ty hrůzné masakry, které se odehrávají v Sýrii – zabíjení malých dětí, zabíjení starců, vyrvání ještě nenarozených dětí z břich jejich matek a házení celých rodin do pecí, aby se všichni spálili najednou, pak by pochopili, koho podporují a co jsou to za skupiny.

Jak je to tedy s Islámským státem?

Před touto syrskou krizí jsme žili v zemi, která měla svou stabilitu, svůj zaručený vývoj, a skutečně jsme věděli, co nás v budoucnosti čeká, a k tomu jsme směřovali. Byli jsme téměř soběstační. Pokud k nám přišly tyto skupiny, které se najednou vyskytly v oblasti a začaly provádět své hrůzné masakry, pak to nebyl islám, tak jak oni si říkají. Oni jsou velmi dalecí islámské víře. Zeptám se vás, copak si lidé jiné víry, jako jsou křesťan nebo Žid, při svém narození zvolili být Židem nebo křesťanem? Když tyto teroristické skupiny přicházejí například do křesťanských oblastí, tamní lidé mají na výběr. Buď přejdou na islám, anebo pokud si to nepřejí nebo z jakýchkoliv důvodů nemohou, musejí zaplatit daň z víry. Ta má historické kořeny – kdysi dříve v počátcích islámu – 17 gramů zlata ročně. Anebo mohou odejít ze země, jinak budou zabiti.

Copak si myslíte, že by vzdělanci zakázali vzdělání? Ale tihle teroristé skutečně zakázali vzdělání takové, jaké jsme měli, zavřeli všechny školy a začali vyučovat svým způsobem. Oni je učí jenom jednomu předmětu. Oni nepotřebují, aby se naučili matematiku, fyziku nebo chemii. Oni je pouze učí jakémusi náboženství, které vyhovuje jejich zájmům. Pokud budeme hovořit o jejich školách, je lépe použít slova výcvikové středisko. Protože děti se v nich učí kromě Koránu a určitého výběru to, co těmto teroristickým skupinám vyhovuje – třeba držet zbraň. Například ve městě Tadmur nechali děti zabít své vlastní příbuzné. Ty děti vycvičili natolik, že jim v tu chvíli nevadilo, že zabíjejí své nejbližší. V jednom dělnickém městě zase hodili celé rodiny do pecí.

Chtěl bych se zeptat mocností, které podpořily a napomohly těmto teroristickým skupinám, jež je financovaly, ozbrojily a dovolily jim vstoupit na naše území – co ony nyní žádají od syrské vlády, od občanů Sýrie? V našem společenství jsme žili skutečně velmi tolerantní občanskou společností. Ta společnost je jako mozaika – každý z nás byl jiný, žili jsme vedle sebe, nikomu jsme si navzájem nevadili, já jsem se svého souseda nikdy neptal, jakou má víru, jakým směrem jde například jeho víra v rámci islámu. My jsme žili vedle sebe, nevadili jsme si, tolerovali jsme se, měli jsme se rádi a tento život nám naprosto vyhovoval. Saúdská Arábie financuje tyto skupiny, zajišťuje dodávku nových členů do těchto teroristických skupin. Tito teroristé a extremisté jsou z celého světa. Rekrutují se především ze Saúdské Arábie, následně z Kataru, Turecka, Jordánska, ale také z Ameriky, z Evropy pak hlavně z Francie a z Velké Británie. Nejdříve členové těchto skupin vyšli do ulic s tím, že žádali demokracii a svobodu slova. Zdalipak v takovém saúdskoarabském království, které si do svého názvu dalo jméno svého vládce, platí nějaká svoboda slova, nějaká demokracie? Žena tam nesmí řídit auto, parlament tam vůbec neexistuje. Myslíte si, že Saúdské Arábii vyhovuje, aby v zemi, jakou je Sýrie, byla nastolena demokracie?

Uvádíte, že v Sýrii vznikly nové zákony, byla upravena ústava, ale přesto je země rozdělena. Jak je to možné?

My jako vláda Syrské arabské republiky dávno před tím, než nastala krize, jsme připravili balíček reforem a těmi jsme chtěli nabídnout našim občanům lepší práva a lepší úroveň občanské společnosti. Byla upravena ústava, která byla přijata prostřednictvím všeobecného referenda. V ní byl zrušen článek o vládě jedné strany – BAAS – a byly přijaty zákony, které uvolňují demokracii v zemi. Přijali jsme také nový volební zákon, jenž je rozdělen do čtyř oblastí – oblast prezidentských voleb, oblast parlamentních voleb, oblast voleb do samospráv a oblast všeobecného referenda. Bylo zákonnou normou, že do voleb smí vstoupit pouze jediný kandidát na prezidentské volby. Nyní naopak je napsáno, že nesmí být jediný kandidát, že musí být vždycky více než jeden kandidát. Během těchto prezidentských voleb přijeli pozorovatelé, kteří kontrolovali jejich transparentnost. Tyto monitorovací výbory byly ze třiceti zemí. Voleb se zúčastnili tři kandidáti, jeden z nich byl Bašár Asad, druhý kandidát byl nezávislý a třetí kandidát byl zástupce pravicové opozice.

Pan Asad získal více než osmdesát procent hlasů. Některé země, zastávající demokracii a svobodu ve volbách, zrovna nedovolily našim spoluobčanům žijícím v zahraničí, například v Americe a některých evropských zemích, aby se mohli zúčastnit voleb ve svých ambasádách. V našem 250členném parlamentu je nyní jedenáct politických stran a k nim nepřipočítávám bezpočet nezávislých poslanců a taktéž ženy jsou zde zastoupeny nemalou měrou. V rámci parlamentu máme sedmnáct výborů, dříve jich bylo pouze třináct. Nově ustavené jsou Výbor pro svobodu a lidská práva, Výbor pro ženská a dětská práva, Výbor pro národní usmíření a Výbor pro mučedníky. Ustavilo se nové ministerstvo pro národní usmíření a společně s příslušným parlamentním výborem se snaží navrátit uprchlíky ze země a přivézt je zpět do Sýrie. Opravdu už se řada uprchlíků vrátila do své rodné země. Je přijat i nový zákon pro svobodu médií. Není pravda, že by syrská vláda nedovolovala vstoupit novinářům na její území. Naopak, my pouze chceme, aby přišli zákonnou cestou, dali o sobě vědět, především pak příslušnému ministerstvu. Chceme zabezpečit jejich bezpečnost. Nejsme zodpovědni za život novináře, který k nám přijde a ministerstvo o něm nebude vědět.

Úhlavní nepřítel je tedy váš přímý soused, Turecko?

Strana Erdogana, která se nazývá stranou spravedlnosti a pokroku, jež posílá a podporuje ozbrojené skupiny, rozvrací naši zemi. To je skutečně sousedská země, která by měla mít dobré vztahy? Tyto teroristické skupiny vykrádají naše hospodářství, zmocnily se našich rafinérií a prodávají naftu za směšnou cenu právě Turkům. Turecko je využívá, aby zničilo naši infrastrukturu, aby zničilo naše mosty a silnice. Erdogan je vybízí k tomu, aby vykrádali naše památky, aby zničili tuto civilizaci, která trvala více než sedm tisíc let. Vykradli svatyně, křesťanské kostely, zabili náboženské představitele – jak křesťanské, tak islámské. U nás v zemi byl vedle sebe kříž i půlměsíc. Erdogan a jiné země, které podporují tento rozvracející se vývoj, se snaží zničit, co v ní bylo, toleranci náboženství.