„Západ podle mě zvolil tu nejhorší možnou strategii spočívající v průběžném vyzbrojování Ukrajiny, aby se válka táhla co nejdéle a Ivan tam ve stepi krvácel, jako krvácel v afghánských horách. Faktem je, že to může vést k vyčerpání Ruska, což je zjevně cílem některých stratégů,“ řekl jste mi v minulém rozhovoru. Jak jim to vyčerpávání Ruské federace podle vás jde?

Inu, vše jde podle těch nejlepších plánů. Všichni přece ze zaručeně pravdivých a prorežimních zpráv víme, že zhruba před měsícem došly Rusům potraviny i pohonné hmoty, zhruba před čtrnácti dny technika a munice, zhruba před týdnem vojáci i zálohy a zhruba pozítří bude dokončen klešťový obchvat Moskvy. Nebo ne?

Možná ale vážněji: jak to, proboha, jako loajální poddaný Fialovy kořistné země, mám vědět? Nejsem aktivní politik a nemám přístup k interním vojenským informacím. Zprávy z ruské strany samozřejmě nesleduji, to žádný na Západ patřící Čech ani Moravan nedělá. Pro jistotu nesleduji ani zprávy ze zemí, jako jsou Německo, Spojené státy americké nebo třeba Katar – protože i tam občas probliknou všudypřítomní agěňty Krěmľja šířící fámy například o tom, že dosavadní vojenská pomoc Ukrajině spotřebovala dvouletou produkci amerických zbrojovek nebo že ten konflikt může vyčerpat západní zdroje dříve než zdroje ruské. A protože cenzurovaným českým zprávám může věřit jen blbec – to cituji zesnulého Václava Havla, nesleduji raději žádné zprávy a čekám na vítěznou přehlídku čackých ukrajinských borců na Rudém náměstí.

• ONLINE: Válka na Ukrajině

Sankce proti Ruské federaci dopadají i na Evropu a Evropskou unii. Ačkoliv slýcháme výzvy k ráznému a jednotnému postupu, některé firmy už platí za plyn rublem, vlády ohledně ukončení dodávek ropy vyjednávají letité odklady a podobně. Jaký vliv sankce vlastně mají a komu škodí víc?

Jako laik vidím problém se sankcemi následovně. Rusko disponuje obrovskými přírodními zdroji, které Evropa buď nemá – například ropa, zemní plyn, rudy všeho druhu – nebo jejich těžbu a zpracování z různých důvodů zakázala – například uhlí, uran. Evropa naopak nedisponuje ničím, co by nebylo buď postradatelné – zde mě napadá různé luxusní zboží jako móda, francouzské sýry či belgická čokoláda – nebo opatřitelné jinde jako průmyslové zboží všeho druhu. I spolehlivé automobily, donedávna klenoty evropského exportu, lze dnes pořídit v Číně.