ParlamentníListy.cz
» Aréna » Rozhovory » Ve Škodovce se pracovat může, tak proč ne v restauraci? Úředníci? Ti sedí doma. Čekají nás velké změny, myslí si Libor Lukáš z Trikolóry
Ve Škodovce se pracovat může, tak proč ne v restauraci? Úředníci? Ti sedí doma. Čekají nás velké změny, myslí si Libor Lukáš z Trikolóry
13.01.2021 9:05 | Zprávy
ROZHOVOR Skončila doba blahobytu a odzvonilo řadě ekonomických principů, které jsme pokládali za automatické. Podle Libora Lukáše z hnutí Trikolóra se pandemie covid-19 stane milníkem, který v mnohém překreslí globální ekonomické prostředí. Hovoří nejen o tom, proč bychom měli oprášit myšlenky legendárních podnikatelů Tomáše a Jana Antonína Bati. Bývalého hejtmana Zlínského kraje jsme se také ptali na boj s pandemií, očkování, ale také na řešení problémů s pomalou a drahou výstavbou dálnic.
reklama
Pandemie koronaviru v minulém roce ochromila celý svět. Mohli jsme být podle vás na tuto krizi lépe připraveni? A pokud ano, v čem vidíte, že se stala největší chyba?
S odstupem času lze vždycky říct, že jsme se jako lidstvo mohli lépe připravit na to či ono. V reálném životě to však už tak jednoduché není a denní starosti jsou pro nás možná důležitější než překotný strach o vlastní, vzdálenou budoucnost. Elitám na všech úrovních bych určitě vytknul nízkou míru zájmu o krizovou infrastrukturu a také to, že systematicky nedefinují a nenacvičují různorodé nepředvídatelné situace, které nás mohou potkat. Má to samozřejmě dopad i do oblasti vzdělávání. Za mých mladých let existovala tzv. branná výchova a nemyslím si, že to byl zbytečný komunistický výmysl. Něco jsme se v této oblasti naučili – třeba jak poskytnout umělé dýchání či jak si nasadit masku nebo ochrannou pláštěnku. Platí tedy, že vždy můžeme být připraveni lépe a důkladněji, tedy i na dobu pandemie.
Opatření proti šíření covidu-19 vehnala celosvětovou ekonomiku do bezprecedentních hospodářských problémů. Jaké dopady očekáváte? Vidíte vůbec šanci, že se z těchto ekonomických problémů někdy vymotáme? Nebude to pouze za cenu v budoucnu jen těžko řešitelného, extrémního zadlužení veřejných rozpočtů?
Já považuji současnou pandemii za dosažení vrcholu pro vyspělou západní civilizaci. Doba blahobytu zkrátka končí, globálně propojená ekonomika se bude transformovat na lokální (ostrovní) ekonomiku, a v této nové soutěži budou úspěšní jen ti, kteří to dnes rychle pochopí a dokážou se oprostit od dosavadních zajetých ekonomických i společenských dogmat. Své tvrzení dokumentuji úspěšným příběhem firmy Baťa, která v době I. republiky dokázala vytvořit lokální úspěšné ekonomické ostrovy, a to nejen v tehdejším Československu, ale také v mnoha dalších zemích světa. Jejich mottem však nebyl jen byznys. V těchto prosperujících ostrůvcích vytvářeli pro lidi kromě práce také bydlení, zdravotní a sociální služby, kulturu, vzdělávání atd. Jednalo se tedy o export budování ucelených městských systémů. Fungovalo to skvěle, tak proč by taková filozofie budování světa nemohla fungovat i po sto letech. Samozřejmě v jiných podmínkách a za jiných východisek. Nakonec vidíme, že Edisonova žárovka svítí dodnes a nikdo netvrdí, že je přežitkem doby. Zkrátka čekají nás velké věci a velké změny, jsem o tom přesvědčen, protože současné dluhy nás jednou doženou.
Většina zemí světa přistoupila k různorodým formám lockdownů, které jsou pak následně kompenzovány opět rozdílnými formami pomoci národních vlád vůči postiženým průmyslovým odvětvím. Je to podle vás správná cesta? Pomáhá lockdown účinně v pandemii čelit šíření nákazy?
Nejsem si tím jistý, příroda si prostě jede svým vlastním stylem bez ohledu na přání či počínání lidstva. Jestliže naším největším problémem je přehlcení zdravotního systému a vyšší úmrtnost v kategorii občanů 65+ let, tak bych se soustředil především tímto směrem a preferoval ochranu jak našich zdravotníků, tak i seniorů, kterých je cca 2,5 milionu. Prozatím nikdo vědecky neprokázal, že by zákazy, regulace a omezování svobod, neboli „lockdawn“, něčemu zabránil. To jen tak vypadá mediálně, ale to je vše. V této souvislosti vidím současně velkou propast mezi soukromým a veřejným sektorem. V soukromých firmách se dnes zaměstnanci strachují o práci a peníze, naopak ve veřejném sektoru mají jistotu 100 procent platu, sedí doma na home office, a jsou v zásadě v klidu. Vidím to a slyším denně, že se nůžky mezi veřejným a soukromým prostorem rozevřely, což není dobře. V době krize musí spolu všechny kategorie dýchat společně. Nikdo nesmí být zvýhodňován, jelikož to vytváří nerovnost a také nedůvěru v demokratické instituce.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.