Jak byste zhodnotila dnešní situaci v oblasti zemědělství v rámci Evropské unie a České republiky?

Co není zákonem přikázáno, je povoleno. A proto mnoho vyspělých zemí využívá legislativu na to, aby pomohly rozvoji svojí vlastní ekonomiky. Jasným příkladem je zemědělství. I když jsme všichni v jedné Unii a pravidla jsou stanovena (a stále se mluví o společné zemědělské politice), existují výjimky a je mnoho takových, o kterých se běžně neví a nemluví. Ale existují již desetiletí a my, obyvatelé nových členských zemí, jak nás nazvali při vstupu do Evropské unie, na ně doplácíme. A naši poslanci či europoslanci jdou ještě proti nám. 

Náš život není možný bez vzduchu, vody a potravin. Pro důstojný život toho potřebujeme mnohem víc, ale bez vzduchu, vody a potravy nemůžeme existovat. Vyspělé země jsou si toho vědomy, a přestože se vlády v těchto zemích střídají, jejich základní cíl zůstává. Jedním z nich je produkovat doma co nejvíc potravin, být soběstačný a nadvýrobu vyvážet do jiných zemí. Není žádným tajemstvím, že zejména do zemí bývalého socialistického bloku, tedy do států střední a východní Evropy a do třetích zemí. Při prodeji vlastních potravin využívají nejen „klasické“ obchodní metody, ale tuto politiku umísťovat zemědělskou produkci a potraviny v jiných zemích pomáhají naplňovat maloobchody, které pocházejí z těchto států a plní jejích  rozpočty. 

Hovoříte o maloobchodu. Co tím konkrétně máte na mysli?

Právě maloobchod dokáže lehce „manipulovat“ s cenou, protože nikde jinde není umožněno, abyste zboží nakoupil za 100 korun a stejné zboží pak prodal za 50 korun, a nikde jinde není možné, abyste nakoupil zboží za 100 korun a stejné zboží prodal za 500 korun. A nikde není možné manipulovat s cenou tak, že zboží od jednoho dodavatele prodáte se ziskem 100 procent a stejné zboží od jiného dodavatele prodáte se ziskem 10 procent. Příkladem může být cena jablek, když domácí česká jablka nakoupí maloobchod za 10 korun za kilogram a prodává je za 40 korun za kilo a stejnou odrůdu jablek nakoupí ze zahraničí za 20 korun za kilo a prodá za 35 korun za kilo, a to si pak spotřebitel řekne, proč bych kupoval drahá jablka z Čech, když mohu koupit levnější z Německa? 

Takže tento problém by měla řešit novela zákona o potravinách (pozn. red. zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů)?

Už druhý rok je připravena novela tohoto zákona o potravinách. S návrhy na úpravu zákona, tak aby fungoval zákon stejně, jako je tomu například ve Francii, přišel v roce 2019 tehdejší prezident Agrární komory České republiky Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. Šlo o návrh, který podpořili členové komory, spolky, společenstva, odborné svazy, ale i chovatelé či pěstitelé, zemědělci i zpracovatelé. 

V čem je podstata tohoto návrhu a kdo s ním podle vás nesouhlasí? 

Návrh se nelíbil jen těm, kteří nevyrábějí vůbec a mnozí jenom pobírají dotace bez toho, že by produkovali a prodávali svou produkci, nebo těm, kteří jenom dovážejí levnější suroviny ze zahraničí a pak je zpracovávají a uvádějí na trh a legislativa jim umožňuje, aby na obalu bylo napsáno, že zboží bylo vyrobeno v České republice, mnozí z nás si pak myslí, že jde o ryze český produkt, a není tomu tak. Návrh přednesený zástupcem zemědělců a potravinářů na zasedání zemědělského výboru byl bleskem z jasného nebe, byl jednoduchý, perfektně zdůvodněný, a tak žádný člen zemědělského výboru neměl zásadní připomínku, a tedy všichni přítomní členové výboru, a dokonce i ministr zemědělství s návrhem souhlasili. A co byla podstata návrhu, která vycházela z praxe a vzorem byl fungující zákon z Francie? Šlo o stanovení podílu základních potravin, přesně uvedených položek (stanovených tak, aby nedošlo k záměně zboží), ve kterých jsme ještě v roce 1993 byly soběstační. Návrh zemědělců a potravinářů obsahoval seznam 155 položek z celkově více než 15 tisíc položek, které jsou běžně k dispozici na maloobchodních pultech. Jde tedy o jedno procento položek, přičemž nepočítáme alkoholické nápoje či nealkoholické nápoje. Základní hmotnostní podíl byl pro rok 2021 navržen minimálně 55 procent.