Jak byste zhodnotila dnešní situaci v oblasti zemědělství v rámci Evropské unie a České republiky?
Co není zákonem přikázáno, je povoleno. A proto mnoho vyspělých zemí využívá legislativu na to, aby pomohly rozvoji svojí vlastní ekonomiky. Jasným příkladem je zemědělství. I když jsme všichni v jedné Unii a pravidla jsou stanovena (a stále se mluví o společné zemědělské politice), existují výjimky a je mnoho takových, o kterých se běžně neví a nemluví. Ale existují již desetiletí a my, obyvatelé nových členských zemí, jak nás nazvali při vstupu do Evropské unie, na ně doplácíme. A naši poslanci či europoslanci jdou ještě proti nám.
Náš život není možný bez vzduchu, vody a potravin. Pro důstojný život toho potřebujeme mnohem víc, ale bez vzduchu, vody a potravy nemůžeme existovat. Vyspělé země jsou si toho vědomy, a přestože se vlády v těchto zemích střídají, jejich základní cíl zůstává. Jedním z nich je produkovat doma co nejvíc potravin, být soběstačný a nadvýrobu vyvážet do jiných zemí. Není žádným tajemstvím, že zejména do zemí bývalého socialistického bloku, tedy do států střední a východní Evropy a do třetích zemí. Při prodeji vlastních potravin využívají nejen „klasické“ obchodní metody, ale tuto politiku umísťovat zemědělskou produkci a potraviny v jiných zemích pomáhají naplňovat maloobchody, které pocházejí z těchto států a plní jejích rozpočty.
Hovoříte o maloobchodu. Co tím konkrétně máte na mysli?
Právě maloobchod dokáže lehce „manipulovat“ s cenou, protože nikde jinde není umožněno, abyste zboží nakoupil za 100 korun a stejné zboží pak prodal za 50 korun, a nikde jinde není možné, abyste nakoupil zboží za 100 korun a stejné zboží prodal za 500 korun. A nikde není možné manipulovat s cenou tak, že zboží od jednoho dodavatele prodáte se ziskem 100 procent a stejné zboží od jiného dodavatele prodáte se ziskem 10 procent. Příkladem může být cena jablek, když domácí česká jablka nakoupí maloobchod za 10 korun za kilogram a prodává je za 40 korun za kilo a stejnou odrůdu jablek nakoupí ze zahraničí za 20 korun za kilo a prodá za 35 korun za kilo, a to si pak spotřebitel řekne, proč bych kupoval drahá jablka z Čech, když mohu koupit levnější z Německa?
Takže tento problém by měla řešit novela zákona o potravinách (pozn. red. zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů)?
Už druhý rok je připravena novela tohoto zákona o potravinách. S návrhy na úpravu zákona, tak aby fungoval zákon stejně, jako je tomu například ve Francii, přišel v roce 2019 tehdejší prezident Agrární komory České republiky Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. Šlo o návrh, který podpořili členové komory, spolky, společenstva, odborné svazy, ale i chovatelé či pěstitelé, zemědělci i zpracovatelé.
V čem je podstata tohoto návrhu a kdo s ním podle vás nesouhlasí?
Návrh se nelíbil jen těm, kteří nevyrábějí vůbec a mnozí jenom pobírají dotace bez toho, že by produkovali a prodávali svou produkci, nebo těm, kteří jenom dovážejí levnější suroviny ze zahraničí a pak je zpracovávají a uvádějí na trh a legislativa jim umožňuje, aby na obalu bylo napsáno, že zboží bylo vyrobeno v České republice, mnozí z nás si pak myslí, že jde o ryze český produkt, a není tomu tak. Návrh přednesený zástupcem zemědělců a potravinářů na zasedání zemědělského výboru byl bleskem z jasného nebe, byl jednoduchý, perfektně zdůvodněný, a tak žádný člen zemědělského výboru neměl zásadní připomínku, a tedy všichni přítomní členové výboru, a dokonce i ministr zemědělství s návrhem souhlasili. A co byla podstata návrhu, která vycházela z praxe a vzorem byl fungující zákon z Francie? Šlo o stanovení podílu základních potravin, přesně uvedených položek (stanovených tak, aby nedošlo k záměně zboží), ve kterých jsme ještě v roce 1993 byly soběstační. Návrh zemědělců a potravinářů obsahoval seznam 155 položek z celkově více než 15 tisíc položek, které jsou běžně k dispozici na maloobchodních pultech. Jde tedy o jedno procento položek, přičemž nepočítáme alkoholické nápoje či nealkoholické nápoje. Základní hmotnostní podíl byl pro rok 2021 navržen minimálně 55 procent.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová