Minulý týden jste opět stanula před soudem, tentokrát v postavení žalobkyně, a žalujete stát – Ministerstvo spravedlnosti. Jedná se o odškodnění za osmileté nezákonné trestní stíhání. Žádáte milionové odškodnění, přes 34 mil. Kč. Stát vám chce přiznat pouze 450 tis. Kč. Jak se na kauzu díváte?

Tristní na celé věci je, že mě tento stát poškodil nenapravitelným způsobem. A dál se chová jako… nenacházím slušných slov. Vzal mi všechno, co má v životě hodnotu. Pošlapali mi čest, dobrou pověst, zničili mi moji pracovní kariéru, zdraví mé i mých příbuzných, zničili společenské postavení. Prostě vše, co jsem od svých 17 let budovala, kdy jsem poprvé nastoupila do práce. Znemožnili mi nadále pracovat v oblasti, která mě naplňovala a odpovídá mému vzdělání, praxi a dosaženým úspěchům. Domáhám se odškodnění za škody, které mi byly způsobeny „nezákonným trestním stíháním“, jak zní rozsudky několika soudů. Já k tomu jen dodávám jedno slovo, které je nutné mít na paměti: „Vykonstruovaným.“

O tom, že se dá trestní stíhání u nás objednat, veřejně hovořil premiér Andrej Babiš i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Já s nimi souhlasím, já to mohu potvrdit na svém případě a případě celé řady dalších občanů. Někteří v průběhu svých procesů zemřeli. Bohužel jak premiér Babiš, tak ministryně Benešová, přestože mají nejvyšší politickou moc zahájit nápravu systému, tak s nápravou vůbec nic neudělali, ve svém důsledku se těmto občanům vysmívají. Oni jsou spoluvinní za zničené životy takto pronásledovaných lidí v naší zemi. Takoví lidé nemají co dělat ve vrcholových politických funkcích.

Jak hodnotíte průběh jednání u pražského soudu a jaký verdikt očekáváte?

Stojím opět před soudem, tentokrát civilním. Proti mně stojí zase zástupce státu, ani nevím, jak se dotyčný úředník z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových jmenoval, snad nějaký Miloš Borovička. O jeho morálním kreditu si udělejte obrázek sami. Čekali jsme na chodbě soudu před zahájením líčení. Tak tento člověk mě ani nepozdravil, což považuji za normální slušné chování. Choval se jako hulvát, jako bych nebyla právě já ta osoba, které on – zastupující stranu žalovanou – tak neskutečně ublížil. To již neberu v potaz, že jsem žena možná o dvě generace starší než on.

Naopak, v průběhu líčení se mě snažil dehonestovat před soudem, zpochybňovat mé nároky tak neurvalým způsobem, že chvílemi jsem nevěděla, zda jsem žalobce, nebo žalovaná, zda žijeme v právním státě. Celou škodu, která mi byla státem způsobena, ohodnotil na 450 000,00 Kč. Zcela nechápal, co to je Listina práv a svobod, jakou hodnotu má morálka, čest, zdraví a život člověka. Jaké dopady to má na společnost, ve které se morální a lidské hodnoty neuznávají. Taková společnost spěje k úpadku.

Vůbec nechápal, co to je zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména podle čl. 10 odst. 1 listiny. Nechápal, co to je zásah do práva na ochranu zdraví podle čl. 31 listiny. Katastrofální dopad mého stíhání a zásah do práva na soukromý a rodinný život podle čl. 10 odst. 2 listiny a čl. 8 úmluvy. Zásah jednak do práva na přístup k veřejným funkcím za rovných podmínek podle čl. 21 odst. 4 listiny, jednak do práva na svobodnou volbu povolání a práva pracovat podle čl. 26 listiny. Tak to vše jsou pro tohoto „zástupce státu, který je placen z našich daní“, asi neznámé pojmy, anebo je naše společnost v tak hlubokém morálním úpadku, že tyto atributy nejsou vůbec žádným měřítkem hodnot, protože hodnoty jsou u nás hrubě pošlapávány.