Kandidujete v Hradci Králové za ODS do Senátu, v ODS jste již od roku 2002, proč jste se rozhodl ucházet o křeslo senátora až teď? 

 

Všechno souvisí se vším. Když jsem byl náměstkem ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, měl jsem z pochopitelných důvodů blízko k sněmovnímu prostředí, protože jsem často pracoval na návrzích zákonů a měl vůbec co dočinění s legislativním procesem, který v Poslanecké sněmovně začíná. Od toho byl jen krok ke kandidatuře do Sněmovny, jejímž poslancem jsem byl od roku 2010 do roku 2013. Když moje sněmovní angažmá skončilo, vrátil jsem se do advokacie, pracoval jsem, snad i moudřel a určitě stárnul, až jsem naplnil jednak objektivní, tedy věkovou podmínku kandidatury do Senátu, a za druhé podmínku subjektivní, tedy jak to vnímám já - dozrál jsem do určité životní fáze, kdy člověk má nad některými věcmi nadhled. Vy se ptáte, proč kandiduji až teď. Já bych ale řekl, že kandiduji už teď - ve věku, kdy mám ještě sílu být skutečně aktivním senátorem, jakého si Hradecko zaslouží a potřebuje. Senát má pověst ospalého odkladiště vysloužilých politiků, ale já věřím, že v Senátu lze řadu věcí změnit a udělat spoustu dobrého pro náš region. A na to člověk ještě musí být při síle.

 

 

Jiná politická funkce Vás nikdy nelákala?

 

Ačkoliv jsem byl už poslancem, členem Legislativní rady vlády či náměstkem ministra spravedlnosti, nejsem a nikdy jsem nebyl žádným sběratelem politických funkcí. Byl to pro mě v jistém smyslu spíš přirozený kariérní růst, než nějaké lovení politických bobříků. Politika pro mě není cíl, ale prostředek k dosažení konkrétního prospěchu pro lidi. A pokud dostanu důvěru lidí z Hradecka, abych je zastupoval v Senátu, budu tam víc jako jejich vyslanec, než jako kariérní politik. Tím se necítím být.

 

Chystáte nějakou kampaň na podporu své kandidatury? Co voličům můžete nabídnout? 

 

Bez kampaně to v dnešní době nejde, rád bych v ní proto upozornil na témata, která jsou pro Hradecko zásadní. A co můžu nabídnout? Především sebe jako člověka, který tady prožil celý život, zná Hradecko jako své boty, pracoval pro něj a chce pracovat znovu, dokud je při síle. Do politiky by, myslím, měli chodit aktivní lidé s tahem na branku, kteří mají chuť a sílu měnit věci k lepšímu.