Jakým způsobem narušuje válka na Ukrajině zemědělsko-potravinářský řetězec v ČR?

Ukrajinsko-ruský konflikt dopadá na české zemědělství hned v několika směrech. Nejpalčivějším problémem je momentálně nedostatek minerálních hnojiv, která se do Evropy dovážejí především z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. To znamená další tlak na jejich zdražování a zvyšování výrobních nákladů zemědělců. Další potíže znamená závislost Česka na dodávkách ropy a zemního plynu z Ruska, která se projevuje cenovou nestabilitou těchto surovin zásadních pro stabilní provoz živočišné i rostlinné výroby. V neposlední řadě se začínají objevovat i potíže se zajištěním pracovníků z Ukrajiny na jarní polní práce v zemědělství. Respektive nekvalifikované pracovní síly je dostatek, ale chybějí lidé na odbornější pozice, jako je například obsluha zemědělských strojů.

O desítky procent roste cena hnojiv i pšenice, lze očekávat, že v příštích měsících výrazně vzroste cena pečiva? Mohou se naplnit i temné scénáře, kdy některé druhy budou méně dostupné?

Vzhledem k propojenosti evropského trhu se černé scénáře naplnit mohou. Česko je sice v řadě obilovin plně soběstačné a jejich odbyt je z valné části vázán předběžnými smlouvami s fixovanými cenami. Ceny zbývající části jsou ale podřízeny vývoji na evropském trhu, potažmo globálním trhu. Otazníky visí také nad budoucím vývojem, který je v současné situaci velmi obtížné jakkoliv předvídat.

„Pane ministře, přestaňme se starat o to, aby měli co jíst lidi v Řecku, a starejme se o to, abychom my měli plné krámy, protože jinak nám lidé dají přes hubu,“ varoval směrem k ministrovi zemědělství Milan Teplý, ředitel Madety. Měla by nyní vláda podpořit potravinovou soběstačnost země? Pokud ano, jak?

Situace v naší zemědělské prvovýrobě je skutečně kritická a dosavadní reakci vlády na tuto situaci považujeme za liknavou až kontraproduktivní. Požadujeme proto cílenou podporu zemědělských podnikatelů na straně vstupů například formou dočasného odpuštění spotřební daně na naftu použitou v rámci zemědělské prvovýroby, dočasné nezdaňování podpor či poskytnutí provozních úvěrů. Popsané kroky by mohly alespoň částečně ulehčit českým zemědělcům, kteří zajišťují kvalitní české potraviny pro obyvatele za dostupné ceny. Uvítali bychom také, kdyby se česká vláda zasadila o odložení a přehodnocení nových pravidel pro rozdělení zemědělských dotací a také Zelené dohody pro Evropu. V opačném případě skutečně riskuje, že ceny potravin na pultech českých obchodů vyletí do závratných výšin. Jenomže pak už bude na řešení pozdě.