Pane poslanče, zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro hybridní hrozby neprovázelo žádné drama. Kdo s tímto nápadem přišel?

S nápadem přišel poslanecký klub TOP 09 a kolegyně Helena Langšádlová. Drama nebylo proto, že panuje obecná shoda se této oblasti věnovat. Myslím si, že to je velmi dobrý nápad, a od začátku jsem ho podporoval. Pomohl jsem s tím, aby stálá komise Poslanecké sněmovny pro hybridní hrozby měla co možná nejširší podporu napříč Sněmovnou. 

Téma hybridních hrozeb je velmi frekventované. Jak si ale běžný obyvatel, který se v tématu neorientuje, tuto hrozbu může představit?

Hybridní hrozby jsou ohrožení v širokém spektru a jsou jimi zasaženy oblasti informační, diplomatické, ekonomické, finanční a legislativní. Mohou to být cílené dezinformace, kybernetické útoky, útoky v oblasti energetiky a strategických komodit, ale může to být také šíření extremismu, hrozby terorismu. V zásadě jakékoli působení s cílem prolomit nebo oslabit bezpečnostní systém.

A jak přesně zasahují do života?

Cílem je destabilizace, mohou podlomit důvěru občanů ve stát a jeho orgány, vyvolávat nejistotu, relativizovat hodnotový systém. Ve svém důsledku hybridní hrozby a útoky mají vliv na každodenní život.

Můžete dát příklad, jak takový útok vypadá?

Velkým prostorem pro hybridní útoky je především digitální prostředí a elektronické formy komunikace. Sítě ve firmách, státní správě. Cílem může být každý občan, například ve veřejné Wi-Fi, veřejné dobíječky, v době práce z domova na home office vzrostlo napadení sítí firem přes domácí počítače, mohou to být kyberútoky na kritickou infrastrukturu státu.