K zahraniční politice České republiky jste se v minulosti příliš nevyjadřoval, ale teď se kolem nás děje spousta věcí...

To ano. Mně se zdá, že se naše zahraniční politika, respektive my, stáváme stále směšnějšími. Alespoň tedy někteří. Známe staré české přísloví: „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“ Při uplatňování velmocenské politiky zřejmě přestává platit. Jak se ukázalo z pohledu Spojených států v přístupu ke Kubě či Íránu. Byli jsme svědky toho, jak ministr zahraničí USA Kerry v Havaně vztyčuje vlajku a navazuje s Kubou diplomatické styky na úrovni velvyslanectví. Byli jsme svědky podpisu dohody mezi USA a Íránem v jaderné oblasti.

Takže se ptám, zda by kolegové ze Spojených států to nemohli říct těm našim oslům aspoň o chvilinku dřív, že se ten pohled USA k těmto zemím změnil. Aby ti naši chytří a pomazaní, když celou dobu papouškují, co se vymyslí za velkou louží, měli čas na převléknutí kabátů a mohli pak tvrdit, že na Kubě se už občanská práva dodržují a že v Íránu jsou pašáci a není odtamtud již žádná hrozba terorismu. Ještě před několika lety, když nám tu Spojené státy chtěly montovat radar, tak přece mluvily o tom, že hlavním důvodem je jaderná hrozba z Íránu. Takže tyto obraty mi připadají naprosto směšné a pro normálního člověka nepochopitelné. Lépe by bylo, kdyby letitý ministr zahraničí Schwarzenberg přišel a řekl: „Spletli jsme se,“ nebo „udělali z nás hlupáky“.

Mohli bychom se také zeptat, kolikrát za posledních deset let byl v Číně americký prezident, německý kancléř a kolikrát český prezident. Ať někdo udělá tu statistiku. A ta statistika bude vypadat tak, že americký prezident tam byl aspoň pětkrát, kancléřka tam byla minimálně čtyřikrát a český prezident dvakrát. Zase ta média Kůň a pes – to znamená, že si je osedlá, kdo chce, a za buřta si sednou, lehnou na záda a udělají cokoli – nám budou něco vykládat o „lidských právech“ a opuštění prozápadní orientace. Tito lidé z médií a politici jako Schwarzenberg jsou obyčejní přisluhovači velmocenských zájmů. Nejde jim vůbec o zájmy České republiky. 

Ale zaujala mě ještě jiná věc.

Ano?

Mě překvapilo ostré vyjádření předsedy vlády Bohuslava Sobotky proti Evropské unii a proti jejím základním hodnotám. (usmívá se)

Tomu nevěřím. Jaké vyjádření?

On mluvil o nutnosti zamezení přesunu finančních prostředků do takzvaných daňových rájů. Když jsem se podíval, koho tím myslí, tak jsem z přiložené tabulky se zděšením zjistil, že jde  převážně o členské země EU. Dle pořadí v tabulce to jsou Velká Británie, Nizozemí, Kypr, Malta a tak dále. Proč takto razantně jako premiér této země vystupuje proti zemím Evropské unie, když volný pohyb kapitálu patří mezi základní svobody a hodnoty EU? Proč premiér vyzývá k boji proti našim partnerům z EU? Co je na tom špatného, že se česká firma přeregistruje na Maltu, do Velké Británie nebo na Kypr? Do těchto zemí odcházejí české společnosti a je to v souladu se svobodným pohybem kapitálu v EU. Ale takových nelogických věcí a dvojího metru máte v politice i mediálním hodnocení zahraniční politiky více.

Jako třeba?

Například, když média označovala téměř za vyvrhele humanitní společnosti Maďarsko, když Maďarsko začalo budovat na svých hranicích plot. Vždyť přece Maďarsko jako hraniční země Schengenu má povinnost hájit vnější hranice schengenského prostoru! EU posílá miliardy eur Itálii a Řecku, aby hranice Schengenu střežily. Maďarsko je střeží a ještě je za to z Bruselu napadáno. Kdybychom to měli trochu odlehčit, tak upozorňuji, že tito všichni humanisti, kteří dnes bojují proti plotům, které jsou v souladu se Schengenem, by měli požadovat přerušení diplomatických styků, se zeměmi, kde se aktivně uplatňuje trest smrti, což je nehumánní, a se zeměmi, které budují zdi, ploty a nástražná zařízení na svých hranicích.  

Jaké takové země znáte, pane redaktore?

Spojené státy či Saudská Arábie?

Přesně tak. Viděl jste zeď na hranici mezi USA a Mexikem? Takže je to jenom hra s lidmi, která nemůže nikdy dobře dopadnout. Navíc, když se každému neměří stejným metrem. Když si s tímto budeme zahrávat, nebudeme lidem schopni vysvětlit ten rozdíl. Stejně tak proč Bašár Asad je takzvaně zlý syrský diktátor a Saudská Arábie není dle médií či pana Schwarzenberga a Obamy špatná. Je to prý prozápadní absolutní monarchie a náš spojenec. „Jenom“ se tam „tak trochu“ lidem sekají ruce, ženy se kamenují a vládne tam radikální islamistický wahhábismus, zatímco ten „zlý“ Asad toleruje křesťany a nemuslimská vyznání a bojuje proti Islámskému státu. Ten dvojí metr se špatně vysvětluje. Ale teď dám vám i čtenáři takový kvíz. Mohu?

Musíte...

Víte, kdy za posledních šedesát let byl svět nejblíže jaderné apokalypse?

Během kubánské krize.

Přesně tak. A co vyvolalo kubánskou krizi?

Když Sovětský svaz rozmisťoval jaderné zbraně na Kubě, fakticky téměř na hranicích USA.

Na to Spojené státy reagovaly vojenskou blokádou Kuby a hrozil jaderný střet mezi oběma supervelmocemi. A co se děje dnes? Americké zbraně, základny NATO se přesouvají k Rusku. A jak se chová Rusko? Chová se úplně stejně jako během kubánské krize Spojené státy. Takže Česká republika má ambice v tomto příběhu něco říkat? Já jsem na podobné téma slyšel dobrý vtip.

Tak se podělte…

„Víš, dřív k nám jezdili Američani na harleyích a Rusové na tancích. Dnes k nám, když je sem pustí, jezdí Rusové na harleyích a Američani na tancích.“ Takže opět: Nezahrávejme si s tím. Která velmoc má desetkrát větší armádu než ta druhá? Rusko, nebo USA? Velmocenské zájmy nejsou vždy zájmy České republiky. Miloš Zeman je unikátní v tom, že vždy hájí zájmy České republiky bez ohledu na to, jestli si to přeje Američan, nebo Rus.

Můžeme se ptát, kdo vyvolal uprchlickou vlnu, která naše občany bezprostředně zajímá. Zda Američané, nebo Rusové...

Samozřejmě. Můžeme se ptát, kdo odposlouchává svoje spojence, kdo odposlouchával Angelu Merkelovou, kdo odposlouchával tři poslední francouzské prezidenty a členy vlády. A vy řeknete: „To byli Rusové!“

To já neřeknu.

No, jo. To vy neřeknete. To je další kvíz pro čtenáře Parlamentních listů. Nápověda přítele po telefonu je: „Rusové to nebyli.“

Ale jsou to zase velmocenské zájmy. Já to vlastně ani nekritizuji. Ale my jako Česká republika máme svoje zájmy. My máme zájem, aby se lidem v České republice žilo dobře, abychom mohli obchodovat se svými sousedy a zeměmi po celém světě, abychom se nemuseli bát, že vypukne jaderná válka, abychom se nemuseli bát před uprchlickými vlnami. Nepoklonkujme a neposluhujme ani na východ, ani na západ. Tak se chová Miloš Zeman, ten nepoklonkuje. Všechny velmoci se z hlediska morálky chovají podobně, nemají si co vyčítat, ale v médiích se jim měří dvojím metrem a vidíme to pokrytectví.

Co si myslíte o té uprchlické vlně?

Já si myslím, že západní státy se chovaly neuvěřitelně hrubě, arogantně a bezohledně. Některé západní státy mají ambici vyvážet své způsoby života, mnohdy zbraněmi, do cizích suverénních zemí. Libye, Irák, Sýrie, Egypt... Západ svrhne místní režimy, které zaručovaly jakous takous stabilitu, ty země zničí a rozbombarduje; a pak jde od toho a je mu jedno, co se tam děje. Umíme si představit, kolik desítek či statisíců mrtvých tam je? Jakou to vyvolalo bídu a utrpení? V médiích se ukazuje mrtvý chlapeček na pláži. A proč ne mrtvé děti z Libye, Iráku či Sýrie? Proč někdo neukáže, jak to tam vypadalo před intervencí USA a po ní. Možná někomu dělalo dobře, že tam vláčeli po zemi Muammara Kaddáfího. Možná malý francouzský muž (míněn Nicolas Sarkozy – pozn.red.) vyrostl o třicet centimetrů, když francouzské stíhačky bombardovaly Tripolis.   

A co Ukrajina?

To je podobný případ. Když lidé cinkali na Majdanu, tak jim eurokomisaři a zástupci EU říkali: „Jasně, vítáme vás, pojďte k nám. Slibujeme vám bezvízový styk. Slibujeme vám tohle, tohle, tohle.“ Sliboval se jim ráj na zemi. Já se ptám, kam se poděly ty sliby? Vidíme občanskou válkou zmítanou zemi, k vízům se dostanou daleko složitěji, než se dostali před třemi lety. EU a Spojené státy si normálně s těmi lidmi hrají. A kolik ta bezohledná odporná hra znamená lidského utrpení, to si nikdo neumí představit.

Zpět k těm uprchlíkům. Co s tím?

Já jsem zásadně proti tomu, abychom nesli důsledky velmocenské neokoloniální politiky Spojených států, Velké Británie a Francie, když tyto státy způsobily svými intervencemi uprchlickou vlnu a když do Evropy proudí přistěhovalci z jejich bývalých kolonií. Proč na řešení této krize není účast zemí, jako jsou Saudská Arábie, Katar, Bahrajn, Kuvajt, Spojené arabské emiráty? To jsou země s mnohem větším HDP než Evropa a jsou těm uprchlíkům kulturně, etnicky i nábožensky daleko blíž, ale neberou vůbec nikoho.

A zase to trochu odlehčím. Mně můj kamarád říkal: „Já si strašně vážím Tomáše Halíka, ale já se nemůžu chovat tak, jak on navrhoval.“ Já jsem byl překvapen a ptal jsem se ho, jak to myslí. A kamarád mi povídá: „Tomáš Halík říkal, že se k utečencům máme chovat tak, aby se cítili jako doma.“ Kamarád ale dodal, že se nemůže chovat dle Halíkova doporučení a vysvětlil to takto: „Já je přece nemůžu ponižovat, mlátit je a sekat jim hlavy a ruce a mlátit ženy, aby se cítili jako doma.“

A jaké poučení z toho plyne?

To je anekdota ze života. Ale je fakt, že my jako Západ máme přece úplně jiné hodnoty než lidé z Blízkého východu a Afriky. Máme úplně jiný přístup ke svobodě, k lidskému životu, majetku, k demokracii. V tomto množství  bude imigrace vyvolávat obrovské problémy. Ta pseudohumanita a pseudokorektnost v samotném důsledku bude nahrávat různým radikálům a bude destabilizovat společnost v Evropě. Imigranti mají nějaké principy a modely řešení problémů. Když si v muslimské rodině dcera najde přítele Evropana, tak ji otec zabije. Tomu se říká „vražda ze cti“. U nich doma je to normální, ale v naší společnosti to normální není. A tyto dva pohledy nelze sloučit. Nelze sloučit evropské občanské svobody a islámské právo šaría. To povede ke konfliktům a destabilizaci. Tou pseudokorektností se nepomůže nikomu. Musíme nazývat věci pravými jmény. Já dnes slovy Václava Klause velmi zdvihám obočí z peticí na jedné i druhé straně.

Proč?

Protože je to hrozné zjednodušení velmi komplikovaných věcí a událostí. Žádné petice to nevyřeší. Ty petice staví dva tábory proti sobě, staví hráze mezi lidmi a staví je do konfliktu, místo toho, aby ti lidé spolu debatovali otevřeně o řešení problému a to řešení přinesli.  

Ale jakou možnost mají obyčejní lidé se k této věci vyjádřit? Jak mohou vyjádřit svůj názor, aby vláda hájila jejich zájmy a bezpečnost?

Tady si platíme z našich peněz Českou televizi. Místo každý týden se opakujících plků, které slyšíme v pořadu Václava Moravce, bych tam chtěl vidět diskusi lidí, kteří zastávají různé názory například na téma imigrace. Toho se oni bojí. A chápu, že pak lidem nezbývá nic jiného než psát petice. Tam by přece měla být každý týden diskuse na aktuální témata a zastoupení maxima názorových proudů. Je to veřejnoprávní televize, tak ať tam veřejnost dostane prostor. To by mělo smysl.

Ale pokud jde o Ukrajinu, tam svůj díl odpovědnosti neseme a vůči těmto lidem a případným uprchlíkům mějme otevřenou náruč.

Z jakého důvodu?

Pokud tam ta občanská válka a ekonomická krize přeroste určitou mez, tak můžeme očekávat vlnu uprchlíků z Ukrajiny. A pak jim musíme pomoct. Nejde jenom o historické vazby k Podkarpatské Rusi či volyňským Čechům a obecně o kulturní blízkost. Neseme totiž svůj obrovský díl viny na tom, co se tam děje. Česká vláda i opozice podporovaly Majdan. Neseme svůj díl viny za ta očekávání, jaká jsme dali lidem na Ukrajině a jak jsme je hnali do konfliktu s Ruskem a jejich ruskojazyčnými spoluobčany z východu Ukrajiny. Měli bychom jim pomoci, i kdyby to byly desítky tisíc. A byli by i dobře integrovatelní do naší společnosti. Chovejme se k přátelům tak, jak chceme, aby se jednou někdo choval k nám.

Mě skutečně hanba fackovala, když Američané a NATO bombardovali Bělehrad. Jugoslávie byla jediná země na světě, která se za nás postavila v době Mnichova v roce 1938. V době kolem mnichovské zrady lidé v Bělehradě stáli na náměstích a 60 tisíc dobrovolníků, hlavně Srbů, bylo připraveno bojovat za Československo. V roce 1968 přes Jugoslávii utíkaly tisíce Čechů. A tuto zemi, která se k nám v našich dvou historicky nejkrizovějších obdobích dvacátého století zachovala přátelsky, NATO bombardovalo s naší účastí za zločinné podpory lidí jako Karel Schwarzenberg a Václav Havel, kteří souhlasili i s ukradením Kosova. S jugoslávským Mnichovem. Hanba! To je hanba! To je potřeba lidem pořád připomínat. Lidé tohoto typu si hrají na humanisty, ale jsou za nimi statisíce mrtvých a potoky krve.  A když se mluví o Krymu, tak přece první bylo Kosovo. A oboje není dobře.