Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Pelosiová nakonec skutečně navštívila Taiwan a Čína pochopitelně zuří. Jaké dopady to může mít? Nepůjde jen o epizodu, která se přežene?

Čína bude určitě reagovat už proto, aby neztratila tvář, protože dávala jasně najevo, že s návštěvou nesouhlasí a považuje to za zpochybňování politiky jedné Číny, ačkoli Bidenova administrativa ji ujistila, že od této politiky neustupuje. Očekával bych, že Čína bude reagovat hlavně diplomaticky. Návštěvu Pelosiové vnímá jako diplomatickou provokaci ze strany USA, tak na to odpoví diplomatickými kroky. Může jít například o odvolávání diplomatů.

Závažnější, dlouhodobější důsledek ale podle mě spočívá v tom, že to upevňuje spolupráci a osu mezi Moskvou a Pekingem. Utvrzuje to Čínu v jejím kurzu, což úplně nehraje Američanům do karet. Návštěva Pelosiové také ukázala, jak hrozně obtížné je číst americkou zahraniční politiku. Vůbec není jednotná a již několik měsíců vidíme spor mezi minimálně dvěma skupinami, které můžeme označit jako jestřáby a holubice. U jestřábů vidíme snahu vyhrocovat konflikty se státy, které Američané považují za rivaly, tedy s Ruskem a Čínou.

Druhá skupina se spíš snaží s těmito státy vyjít, ale ti jestřábi měli v poslední době spíš navrch. Bylo to vidět i z první reakce Bílého domu, když se o návštěvě Biden dozvěděl a řekl pak, že ozbrojené síly jsou spíše proti tomu a nezdá se jim, aby Pelosiová na Taiwan v této chvíli jezdila. A pokud tam Pelosiová jela, nebylo to pouze její rozhodnutí. Zcela určitě to bylo konzultováno s některými složkami amerického hlubokého státu.

Je zřejmé, že jsou ve Washingtonu lidé, kteří mají zájem na eskalaci vztahů s Ruskem i s Čínou, což geopoliticky nedává smysl. Neřekl bych, že je v zájmu USA vyhrocovat konflikty s oběma velmocemi. 

Takže není namístě se obávat, že by dopady té cesty byly trvalé? Že by to rozbilo vztahy USA s Čínou?

Spíš to posílí již existující tendence a nezmění to kurz. Čína poslední léta jednoznačně směřuje k soběstačnosti a nechce být nijak závislá na Spojených státech ani na žádné jiné zemi a připravuje se na možnost konfliktu. Toto je pouze věc, která ji v tom kurzu utvrdí. Nemluvil bych o nějakém rozbití vztahů, protože o nějakém americko-čínském přátelství se dá těžko mluvit.

Mluvíme o dalším sbližování Číny s Ruskem?

Je to sbližování Číny s Ruskem a je tady také příprava Číny na konflikt s USA, který nemusí být nutně vojenský. V každém případě se konflikty USA s Čínou budou prohlubovat. 

Co sbližování Pekingu s Moskvou může znamenat pro Západ? Zejména pak pro nás jako Evropu.

Vzniká nesmírně silný eurasijský blok, který bude programově proti všem iniciativám Západu. Nejenže bude takový blok sledovat své zájmy a hájit je proti Západu, ale bude proti němu i ve věcech, na kterých mu třeba zvlášť nemusí záležet, ale jen proto, aby to Západu zhatil. Toto je jasná tendence příštích let, a nejde pouze o Rusko a Čínu. Jsou tu země střední Asie, je tu Pákistán, Írán a další státy. Podle mě tady vzniká skupina zemí, která v okamžiku, kdy se bude koordinovat, představuje pro jakoukoli diplomatickou aktivitu i ekonomické přežití Západu obrovskou výzvu.

Nejde pouze o to, že může Západ přijít s nějakou iniciativou a tato skupina do toho tzv. hodí vidle. Jde o to, že západní ekonomiky jsou otevřené, globalizované a závislé na všech možných částech světa. V okamžiku, kdy natolik významná část světa zahájí tvrdý protizápadní kurz, bude to samozřejmě ohrožovat ekonomické přežití zejména Evropy. Nicméně i USA jsou na Číně ekonomicky závislé, ale ta závislost je vzájemná. 

Máme nakročeno do světa, kde globalizace skončila. O multipolaritě se už mluví nějakou dobu, ale teď si čím dál víc uvědomujeme, že půjde o dost nepřátelskou a konfliktní multipolaritu.