„Včerejší útoky jsou odporné a zavrženíhodné. Čelit jim podobným lze jen spojenými silami celé Evropy. Čelíme společnému zlu. Útoky nás nesmějí rozdělit. Nesmějí změnit náš život. Nesmějí vést k tomu, aby nás ovládl strach. Nesmíme otevřít cestu různým populistům, aby se ve jménu boje proti terorismu dostali k moci. Sjednocená Evropa je velká síla,“ napsal jste den po teroristickém činu v Berlíně. Strach je však zcela pochopitelná věc, naštvanost lidí na politiky, kteří je nedokážou před podobnými činy ochránit, také. Takže to, před čím varujete, se může klidně stát?

Jsem si jist, že dojde na moje slova a všichni politici za půl roku či rok uvidí, že jedině společná cesta ochrání Evropu. Slýchávám z různých úst, že vystoupíme z Unie a budeme si to dělat sami. To je cesta do záhuby. Teď se to dobře poslouchá, protože ta hrozba u nás ještě není tak velká jako jinde v Evropě. Mám obavu, že ty hrozby budou sílit. Útoky budou pokračovat. Čelit se jim dá jedině sevřenými řadami. Svůj recept jsem už říkal v ParlamentníchListech několikrát a znovu ho zopakuji. Je třeba udělat vojenskou operaci, která nás bude chránit při hranicích Libye, Alžírska, Libanonu. Zkrátka nemůžeme dovolit, aby mafie dostala migranty na světové moře. Jakmile se na světová moře dostanou, vztahují se na ně Ženevské a jiné konvence a nemá to řešení. Máme vytvořit hotspoty v těch zemích, odkud migranti přicházejí, a tam dělat selekci. Samozřejmě to narazí na odpor těchto zemí. Teď záleží na tom, jak budeme jednat. Můžeme – ve spolupráci se Spojenými státy – zastavit například pomoc Egyptu a těmto zemím, pokud nepřistoupí na tyto podmínky. Myslím, že i nová administrativa Donalda Trumpa dává k tomu šanci, protože do této konstelace potřebujeme dohodu s Ruskem.

Vojenská operace kdyby proběhla, jak a kým by byla provedena?

Severoatlantickou aliancí. Zkrátka námořní vojenská operace, která vytvoří červenou linii poblíž výsostných vod zemí, odkud přicházejí migranti. Žádnou loď ani člun nepustí na světové moře. Jsem přesvědčený, že tohle technicky možné je. Je to otázka jenom odvahy do tohoto konfliktu jít.

Byla by tedy poblíž severní Afriky?

Ve Středozemním moři u výsostných vod zemí, odkud migranti přicházejí. Tady musí být vojenská operace, která žádné lodě s migranty nepustí dál. To je jediná cesta, která chce spojené evropské síly. Nemají pravdu ti, kdo říkají, že vystoupíme z Unie a Severoatlantické aliance a budeme si to dělat sami. To by nefungovalo.

Rozumím tomu. Nicméně teroristické atentáty v Evropě často dělají osamělí vlci samotáři...

Ano. To máme dva problémy. U toho prvního musí Evropa ukázat, že chrání svoji hranici. Samozřejmě že boj proti teroristickým útokům je věcí policie, zpravodajských služeb. A to si myslím, že se činí. Nezabráníme zcela tomu, že někde bude další teroristický útok. Myslím ale, že policie a zpravodajské služby všech států Unie úzce spolupracují. V tomto ohledu si myslím, že spolupráce funguje. Co nefunguje, je politická dohoda na vojenské operaci.

Kdo je tím populistou, kterého se obáváte? Populistou je označován kdekdo, třeba Donald Trump a ten už se k moci dostal, respektive za pár dní. Kde je ta hranice mezi rázným politikem typu Charlese de Gaulla a nějakým už skoro autokratickým diktátorem... Protože zároveň se mluví o tom, že evropští lídři jsou slabí a je potřeba nějakého silného lídra...

Je dobře, že jste zmínil de Gaulla. Výborně. On je učebnicový příklad. Protože teprve velká krize, kterou byla válka, vykřesala člověka typu Charlese de Gaulla. Evropa asi ještě není v takové hluboké krizi, aby sáhla po lidech, kteří mají vizi a nebojí se radikálního řešení. De Gaulle na rozdíl od populistů měl vizi Evropy. Evropu od Atlantiku po Ural. A dokonce dvakrát ji předložil v písemné podobě a představil Evropu, jak ji vidí. To u evropských populistických politiků, jako je Geert Wilders, nevidím. De Gaulle byl frajer v tom, že vizi Evropy měl danou na papír.

Dá se snad očekávat, že do několika týdnů či snad měsíců bude takzvaný Islámský stát vytlačen z větších měst. Až budou prchat někam do pouště, můžeme pak pravděpodobně čekat, že ještě zintenzivní svoji taktiku teroristických útoků pomocí osamělých vlků v Evropě...

Máte pravdu. Tahle válka ještě neskončila. Bude pokračovat dál. Evropa musí ukázat sevřené síly. Nezabráníme ale útokům jednotlivců. Jsme ve válce, která je jiná. Nemá pevné hranice. Dříve mezi sebou válčily jednotlivé státy. Dnes válčíme s teroristy nebo s organizacemi působícími na území různých států a bojují na různých místech. Nemáme jednotnou frontu. Ale ve válce jsme.

A zvoní vůbec Islámskému státu hrana? Rusům jde hlavně o udržení Asadova režimu u moci. Turkům o to, aby příliš nenarostl hřebínek Kurdům, a zdá se, že mezi nimi dochází k určité dohodě, a nic na tom nezměnil ani atentát na ruského velvyslance. Západ, zdá se, hraje na Blízkém východě momentálně druhé housle...

Rusové chtějí skončit válku v Sýrii a opřít se o nějakou sílu, která má jakous takous legitimitu. Ze všech špatných řešení je pořád ještě nejpřijatelnějším řešením Asad. Protože tuto válku musíme skončit a otázka je, o koho se tam opřít. Samozřejmě po válce se musí vyřešit otázka spravedlnosti jako v bývalé Jugoslávii. Ale teď se musíme spojit s těmi, se kterými je možné tuhle válku skončit. Zdá se mi, že operace v Aleppu přes všechny hrůzy ukazuje, že konflikt spěje k nějakému konci. Jaké je řešení? Kdyby došlo k dohodě všech stran a Rada bezpečnosti uvalila absolutní embargo na vývoz zbraní do Sýrie. Tak válka může skončit. K tomu ale potřebujete dohodu s Ruskem a s Čínou. Bez nich nebudeme mít rezoluci na absolutní embargo na vyvážení zbraní do Sýrie. Tam nikdo zbraně nevyrábí, ale exportují je tam. A podle mě i některé evropské země, možná i Spojené státy a Rusové také. To musí skončit.

Mohou v tomhle pomoci Trump a jeho tým, který se dokáže s Rusy pragmaticky domluvit právě třeba na zničení Islámského státu...

Uvidíme, jak dopadne jednání a jak se vyvinou vztahy mezi novou americkou administrativou a Ruskem. Všichni musejí trochu slevit ze svých představ a dojít k dohodě, protože Islámský stát je skutečně zlo. Vidíme to všichni. Musíme se chránit a překonat jisté předsudky, které máme z různých důvodů – politicky, historicky. Neboť boj s terorismem je teď na prvním místě.  

Zatím sledujeme s obavami hlavně Blízký východ. Nehrozí eskalace v nějaké jiné oblasti, o které se nemluví vůbec nebo málo? Například Trump začal zostra vůči Číně, mluvil s tchajwanskou prezidentkou a nejen to...

Jsem přesvědčen, že Čína je velmi pragmatická a málo ideologická, proto jsem nepřeceňoval otázku přijetí dalajlámy. To, co dokázal velmi zkušený diplomat Henry Kissinger – který teď byl v Číně – a kdo si přečte jeho Nový světový řád a jiné jeho knihy, tak ví, co je reálná politika. Nejlepší výsledky v blízkovýchodní politice měl Kissinger.