Evropská komise a posléze Evropský parlament přišly s novými návrhy na řešení migrační krize, které byly univerzálně odmítnuty, a to nejen českými politiky a většinou naší veřejnosti. Terčem kritiky je i dohoda s Tureckem, kdy není jisté, zda vůbec bude fungovat. Navíc na řecko-makedonských hranicích probíhají tvrdé střety a narůstající frustrace migrantů může vést k vyhrocení konfliktu. I zástupci OSN očekávají další nepokoje. Jak by měla teď postupovat Evropská unie a jaký předpokládáte další vývoj?

Řešením je to, co navrhujeme už více než rok. Důsledné dodržování a vymáhání platných pravidel i za cenu, že ti, kdo toho nejsou schopni, budou muset opustit schengenský prostor. Ochrana vnější hranice a zamezení ilegální migrace. Uzavření readmisních dohod s okolními státy. Jasné sdělení, že neomezené vstřícnosti je konec a šanci na azyl mají pouze ti, kterým opravdu běží o život, ne běženci za vysokými přídavky a sociálními výhodami. Něco se v tomto ohledu už začíná dít, jde ale o iniciativu evropských států, ne Evropské komise. Ta stále postupuje od konce a snaží se, zřejmě v souhře s Německem a jihem Evropy, vnutit ostatním kvóty a centrálně řízené udělování azylu. Jestli může něco vést k vyhrocení konfliktu v Evropě, je to právě tento pokus o překreslení mocenské mapy.

Výsledek nedávného referenda v Holandsku, ve kterém lidé odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, považují někteří za příznak rozkladu důvěry občanů kmenové země EU vůči Unii, jiní za výsledek ruské propagandy. Tak tedy, ztrácí euroestablishment půdu pod nohama, nebo bylo hlasování ovlivněno Putinovou propagandou?