Městský soud v Praze rozhodl, že některá opatření vlády kvůli koronaviru nebyla vydána v souladu se zákonem...
Špatné rozhodnutí soudu. Poslouchal jsem doktora Martina Balíka v ČT24, jak řekl, že by nikdo neměl hodnotit rozhodnutí soudu, ale soudci jsou také lidé. Je třeba tyto záležitosti hodnotit, protože jde o rozhodnutí, které komplikuje situaci lidem, vládě a následně také soudům, protože pokud tyto věci dojdou důsledků, budou znamenat tisíce žalob ze strany podnikatelů na stát. Vzpomínám na jednu starou římskou zásadu: Fiat iustitia, et pereat mundus – Budiž spravedlnost, i kdyby měl zhynout svět!
Soud by neměl dělat takové rozhodnutí v demokratické zemi, protože to zkomplikuje situaci nejen exekutivě a vládní moci, ale především lidem. Pokud by vláda neudělala, co udělala, a nedostala by pandemii u nás pod kontrolu – a dostala ji naprosto pod kontrolu se zhruba dvěma stovkami mrtvých, což nemá v přepočtu na sto tisíc obyvatel v Evropě obdoby, když to porovnáme s jinými zeměmi – tak to mělo nějaký účel a smysl.
Soud ve svém rozhodnutí formuluje, že dal vládě čas do 27. dubna, aby měla možnost opatření přijmout v zákonné formě. Vláda pak urychleně reagovala uvolněním opatření. V rozsudku navíc soud říká, že chápe opatření i jejich použití, ale je nutné je učinit v zákonné formě. Jde tedy o pochybení formální...
Právě, že je to formalistní pohled ze strany soudu. Soud říká, že vláda postupovala správně, jinými slovy, že postupovala věcně správně, akorát že to nedokázala zúřadovat, jak měla. To znamená, že celý proces proběhl podle jiných paragrafů, tedy podle nouzového zákona, a to je formalistní pohled. Já už bych to nechal právníkům, protože nemá smysl se tím zabývat.
Je to stejně nesmyslné a špatné rozhodnutí, jako bylo rozhodnutí Rychetského Ústavního soudu na podzim 2009, kdy de facto zrušili vyhlášené sněmovní volby, čímž zrušili ústavní zákon, což Ústavnímu soudu vůbec nepřísluší. Zcela protiústavní rozhodnutí na základě podání jednoho člověka, tak jako v tomto případě, úplná obdoba.
Jste tedy spokojen s postupem a strategií vlády během pandemie?
Pokud jde o stránku ochrany zdraví a životů, vláda postupovala věcně velmi správně. Jestli udělala nějaké dílčí chyby, nebo jestli dělá nějaké chyby ministerstvo, mám na mysli například Ministerstvo průmyslu a obchodu ve vztahu k podnikatelům, to je jiný příběh. Ale tohle myslím, že vláda udělala dobře, a soud vlastně říká, že to měla dělat podle jiného zákona.
Co plán rozvolňování vládou. Objevovala se diskuse, proč některé provozovny otevírají hned, jiné později. Premiér se už nechal slyšet, že zvažují urychlení ještě během května. Jak v tom uvolnění postupovat? Zrychlit, zpomalit, nechat to na epidemiolozích?
Je potřeba se jednak opírat o odborná hlediska epidemiologů, ale také především o zdravý rozum. Jestli v tuto chvíli konstatují odborníci, a vláda to jistě velice dobře vnímá, že pandemie koronaviru u nás je pod kontrolou, tak se z toho dá vyvodit, že je možné otevírat všechny stránky společenského život rychleji, než se zatím předpokládalo, a možná je ještě urychlit v průběhu května. Nevím, proč se to dělá etapově, ale asi to nějaký smysl má. Nemám všechny informace, ale když jsme se dali touto cestou, tak je správné v ní pokračovat. K tomu nastala situace, že je možné věci urychlit.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová