Pane prezidente, Izrael je ve válce, čelí teroristům z Hamásu, kteří ho napadli i po zemi. Vy stojíte pevně na straně Izraele celý život. S jakými pocity tuto válku sledujete?

Jako přítel Izraele mám právo svého přítele kritizovat. Moje kritika nebude zaměřena na izraelskou armádu, ale na izraelské tajné služby. Je naprosto neodpustitelné, aby útok Hamásu, který byl údajně připravován nejméně dva měsíce, unikl pozornosti Mosadu. Mosad tak ztrácí svoji pověst legendy zpravodajských služeb. 

Jsou vyslovovány obavy ze ztrát civilního obyvatelstva v Gaze. Myslím si, že těmto obavám lze do jisté míry předejít tím, že se teď Izrael rozhodl pro kompletní blokádu Gazy. Ozbrojený odboj by tedy po několika týdnech této blokády mohl Izrael velmi pravděpodobně ustát a izraelské jednotky by mohly vstoupit do Gazy, aniž by narazily na výraznější odpor, a tím by se ušetřily i ztráty civilního obyvatelstva. 

Na druhé straně nelze vyloučit ani masivní útok, který ovšem v městské zástavbě zahrnuje celou řadu rizik. Nejdříve bych vyzkoušel, co udělá blokáda, a teprve kdyby byla neúspěšná, bych volil ozbrojený útok. 

Je namístě brát silné ohledy vůči civilnímu obyvatelstvu v Gaze? Ze strany Izraele hned zpočátku zaznělo varování, aby odtud civilisté utekli, protože jinak nelze garantovat jejich bezpečí.

Neberu ohledy na civilní obyvatelstvo v Gaze, které beztak většinově podporuje Hamás. Já beru ohledy na izraelské vojáky, protože by jistě nebylo dobré, aby po ostudě, která trochu připomíná jomkipurskou válku, přišla další ostuda z velkých ztrát izraelské armády.