Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentování. Lze si v obecnosti říci, že šlo o úspěšných dva a půl roku? Je dobře, že prezidentem se stal zrovna Zeman, a ne Karel Schwarzenberg? Co by dnes bylo v Česku jinak?

Přiznám se, že jsem ve druhém kole volil pana Zemana, a to zejména z toho důvodu, že jsem přesvědčen, že je lepším prezidentem, než by byl pan Schwarzenberg. Takže obecně lze říci, že je dobře, že se stal prezidentem Zeman. A co by bylo jiné? Osobně si myslím, že by bylo více problémů mezi názory pana Schwarzenberga a vlády, zejména co se týká zahraničních otázek, zejména ve vztahu k Rusku a k Číně.

Prezident  Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky. Kritizoval sankce proti Rusku, navštívil Moskvu a metropole dalších postsovětských států, rovněž jel do Číny. Co z jeho ,,východní“ politiky lze chválit a co ne? Dle expertů zanedbává tradiční pojetí lidských práv a preferuje dělání byznysu... Je to dobře? Je něco, co se mu v oblasti vztahů s někdejším SSSR a Čínou nepodařilo, byť o to sám stál?

Z pohledu preferování hospodářské spolupráce nezapře pan prezident svoji roli prognostika a ekonoma. Já osobně si vzpomínám na obrovské problémy, které v mém regionu přinesl rozpad RVHP a ztráta tehdejších sovětských trhů. Takže dnešní počínání pana prezidenta nejen chápu, ale i podporuji. Rozumný člověk by neměl své chyby opakovat. Je také zřejmé, že jak Rusko, tak Čína jako součásti BRICS jsou a budou země, se kterými je nutno nejen počítat, ale je zároveň vhodné s nimi udržovat vzájemnou spolupráci. A nejedná se pouze o tyto země, ale i o oblast Latinské a Jižní Ameriky či afrického kontinentu. Nemyslím si, že nelze skloubit obhajobu lidských práv s podporou byznysu. Do hlavy pana prezidenta nevidím, takže na poslední dotaz by vám měl odpovědět sám pan prezident.

CELÝ SERIÁL PL.CZ "POLOČAS MILOŠE ZEMANA"

Islám, imigrace, islámský stát... Zde prezidentův hlas zní jasně: Odmítá přijímání muslimských uprchlíků, Islámský stát srovnává s nacismem, vybízí k ostraze hranic před imigranty. Liberální komentátoři tvrdí, že se podbízí xenofobním pudům české veřejnosti. Postupuje v tomto tématu Zeman správně? Má šanci zlepšit si u české veřejnosti ratingy popularity skrze hraní na tuto notu, či dokonce výrazně posílit svou pozici? Kterými výroky v oblasti imigrace a islámu spíš prospěl, a kterými spíše uškodil?

Je nutno si uvědomit, že prezident Zeman je první český prezident zvolený občany. Z tohoto pohledu je jasné, že řada jeho výroků bude podbízivých až populistických. Problém s nelegální migrací není jednoduchý, a proto každé zjednodušení nepřispívá k řešení příčin současných problémů. Tak jako není dobře, když se islám srovnává s nacismem či se dává rovnítko mezi terorismem a islámským náboženstvím. Je nutno se poučit z historie a v tomto případě není vhodné, že pan prezident spíše hraje na základní pudy našich občanů, kteří se obávají o naši bezpečnost. Taktéž je všeobecně známá podpora prezidenta Izraeli a od toho se mohou odvozovat i jeho některá stanoviska. Souhlasím s panem prezidentem v tom, že Islámský stát je velké nebezpečí pro západní civilizaci a že je nutno zvýšit ostrahu a ochranu vnějších hranic schengenského prostoru.

Kunda sem, kunda tam... Vláda zkurvila služební zákon. Jistě si pamatujeme prezidentovo rozhlasové vystoupení, po kterém pedagogové namítali, že prezident kazí děti. Zeman se hájil, že šlo o citace. S odstupem doby: Pomohlo toto extempore Zemanovi, nebo si jím uškodil? Je zde názor, že podobnými kroky prezident utvrzuje své pevné jádro...

Předně žádný politik by se takto neměl vyjadřovat, protože utváří společenskou morálku. Dle mého názoru tato vyjádření musí škodit každému, ať je z jakéhokoliv politického spektra. Nelze v žádné společnosti tolerovat hulvátství a sprostotu. Ať již jde o citace či přímé výroky politiků. A divím se některým českým médiím, že těmto politikům ještě dělají reklamu. To je daleko horší a má to i vážnější dopady na celou společnost.

Vrávorání nad korunovačními klenoty, kauza Peroutka, výroky o zdravotně postižených či slova, že 17. listopadu nešlo o masakr. Zeman zkrátka umí zaujmout. Jak vidíte tyto jednotlivé ,,případy“ a doplnil byste nějaké?

Není tajemstvím, že pan prezident je nemocný a že má velmi nabitý program. Z tohoto pohledu se nedivím, že je  občas pan prezident velmi unaven a nekontroluje své počínání. Nicméně v řadě jeho kritických slov najdeme hodně pravdy, i když jeho vyjadřovací slovník má často blíže čtvrté cenové skupině než k politické korektnosti. Stále častěji je vidět, že pan prezident dokazuje a hodlá dokazovat, že je zodpovědný pouze občanům, kteří jej do funkce zvolili. To, co mi vadí na vyjádřeních pana prezidenta nejvíce, jsou slovní útoky a urážky na konkrétní osoby či podpora rasově motivovaným názorům.

Pokud jde o Zemanovu popularitu, tak ta utrpěla jak po ,,lánském puči“, tak po zmíněném vulgárním vystoupení. Ale později se začala zvedat, což je i současný trend. Každopádně, zakotvuje se někde lehce nad padesát procent. Je dle vás Zemanův cíl mít co nejvyšší popularitu, nebo mu stačí to ,,něco“ nad padesát procent? Za Havla i Klause měl prezident zpravidla vyšší podporu.

Prezident byl zvolen přímo občany, a nikoliv českým parlamentem. Z tohoto pohledu je zřejmé, že prezident usiluje a bude usilovat o co nejvyšší popularitu ve společnosti. Proto v řadě případů naskakuje na populismus, namísto udržení si postoje státníka. Ale z mého pohledu je jeho chování logické, pokud bude chtít kandidovat pro další funkční období.

Miloš Zeman dlouhodobě nemá rád novináře, novináři zase nemají rádi Zemana. Kdo za tento vztah může? Jsou novináři na prezidenta zbytečně zlí, nebo jen chrání Česko před jeho, jak naznačují, poklonkování Rusku, buranstvím, xenofobií a podobně? A jak reagovat na Zemanovy výpady vůči ČT a snahám jí škodit?

Animozita mezi Milošem Zemanem a novináři se datuje od doby menšinové vlády ČSSD z dob opoziční smlouvy. Tehdy pravicová média se ostře vyjadřovala vůči sociálně demokratické vládě a i dnes je tomu v řadě případů. Pan prezident tento svůj dlouhodobý spor pouze zvýrazňuje. Pravdou ovšem je, že v řadách novinářů převažují osoby s liberálními či pravicovými názory, takže z tohoto pohledu pana prezidenta chápu. To, co nechápu,  je jeho postoj k veřejnoprávním médiím, zejména k ČT. Jakoby si pan prezident nedostatečně uvědomoval její velmi důležitou úlohu pro demokratický vývoj v zemi. Přesto, že sám mám řadu výhrad, zároveň si uvědomuji, že v době oligarchizace politiky a vlivu těchto oligarchů na média, jsou Česká televize a Český rozhlas jediní, kdo může čelit jednostranné propagandě. Tady bych pana prezidenta požádal o zakopání válečné sekyry.

„Nebudu fíkusem v koutě a úředníkem, co jen podepisuje“, opakuje často prezident a jedná podle toho. Například odmítá jmenovat některé profesory, komentoval složení vznikající vlády a hlavně, bez ohledu na sněmovní většinu jednu vládu sám stvořil. Zaslouží si jako přímo zvolený prezident Zeman víc svobody? Které kroky, kterými vybočil nad běžný rámec, mu lze schvalovat a které již ne? Má dojít k úpravě prezidentských pravomocí?

Ti, kdož tak vehementně podporovali přímou volbu prezidenta, včetně výše zmiňovaných novinářů, teď bijí na poplach. Podle mého názoru nelze snižovat prezidentské pravomoci, spíše naopak. I když u nás nefunguje prezidentský systém, tak je po řadě zkušeností spíše nutno nastavit jasné hranice těchto pravomocí. Prostě pan prezident je součástí demokratického systému a podle toho by se měl i chovat. Na druhou stranu nevidím důvod, proč by měl být pouze houpacím koněm a je jen dobře, že řadu politických věcí konzultuje s představiteli vlády a parlamentu.

Možná, že mnohým jeho kritikům je trnem v oku z důvodu své politické minulosti i svých názorů, ale je to přímo zvolený prezident. Stačí si vzpomenout na vyhrocenou předvolební kampaň před druhým kolem voleb, aby bylo všem jasné, že se Miloš Zeman všem občanům zavděčit nemůže. Z pohledu pana prezidenta bych mu nejvíce zazlíval jeho politickou hru v rámci puče uvnitř ČSSD těsně po vítězných volbách či jeho někdy nesmyslné podmínky pro jmenování členů vlády. Pan prezident by neměl v žádném případě překračovat platnou ústavu a zákony ČR. A také by si měl lépe vybírat své nejbližší spolupracovníky. V tomto smyslu na ně neměl nikdy štěstí.