Říjnové parlamentní volby s velkým náskokem vyhrálo hnutí ANO, a tak je na Andreji Babišovi, aby sestavil vládu a pokusil se splnit co nejvíce z toho, co před volbami sliboval. Vás si během působení v čele Ministerstva financí vybral jako svého ekonomického poradce. Na co by se měl podle vás jako premiér nejvíce zaměřit, co by měly být hlavní priority v ekonomické oblasti pro budoucí – nejspíše menšinovou – vládu?

Úkolů, které by vláda měla řešit v ekonomické oblasti, je více. Minimálně by mělo jít například o to, dostat pod větší kontrolu veřejné finance – minimálně tak, že se podaří stabilizovat výsledek veřejných rozpočtů. Mám na mysli to, čeho jsme svědky v posledních letech – na letošní rok připravíme rozpočet se schodkem 60 miliard a ve skutečnosti rozpočet skončí v přebytku. A příkladů toho, že se záměry založené do rozpočtu míjejí v konečném výsledku s realitou, je více. Je jistě chvályhodné, jestliže rozpočet je v přebytku, ale není úplně dobré, když je tomu tak proto, že nejsou splněny jeho investiční záměry, i když víme, že je to často jejich nepřipraveností.

Musí se také prozkoumat efektivnost nejrůznějších druhů pobídek. To se týká podpory zahraničních investic, systému podpory exportu, který potřebuje výraznou reformu. Vláda také bude muset rozhodnout o výstavbě dalšího jaderného bloku. Musí se také připravit nový zákon o dani z příjmů.

Hnutí ANO slibovalo, že v případě volebního úspěchu prosadí zákon o klíčových stavbách, aby se pár kilometrů dálnic nestavělo čtvrt století. Kde jsou v tuto chvíli investice do dopravní infrastruktury nejvíce zapotřebí? Do železnice, do dálnic, do silnic? Co by se reálně vzato dalo za čtyři roky uskutečnit, a nezůstane zase jen u slibů jako u předchozích vlád?

Jako úplně zásadní bych pro nejbližší čtyři roky považoval dokončit dálniční spojení do všech krajských měst, tedy propojit dosavadní dílčí úseky dálnic a dotáhnout spojení na hranice – na jihu s Rakouskem a na severu s Polskem. A také dotáhnout do konce spojení Olomouc – Hradec Králové jako alternativu pro D1. Nevím, jak jsou daleko přípravné práce, ale tohle by mělo mít jednoznačnou prioritu.

Očekával bych také, že se reálně začne s přípravou vysokorychlostní železnice – že bude co nejdříve stanovena trasa a začne se s přípravnými pracemi. I to je neoddiskutovatelná priorita. Měli bychom se také více věnovat investicím do železnic, které v Evropě prožívají renesanci, a také k tomu potřebné infrastruktuře – především do modernizace nádražních prostor.

Všechny strany se před volbami shodovaly, že je třeba výrazně přidat učitelům. Andrej Babiš dokonce hovořil o zvýšení jejich platů během čtyř let o 50 procent. Nízké platy mají ale i zaměstnanci ve zdravotnictví a v sociálních službách. Myslíte, že na ně se nezapomene?

Hovořit o nízkých platech je vždycky ošidné, protože je to především o tom, s jakou další platovou úrovní to srovnáváme. Umíme říci, jaký plat je tam, kde jde o lidské zdraví, dostačující? Asi se shodneme, že tam nějaké měřítko sotva najdeme. Tím vůbec nechci říci, že ve zdravotnictví jsou platy dostačující. Myslím, že jsou velmi podceněny platy především středního zdravotnického personálu – sester a dalších profesí, které se bezprostředně starají o pacienty, například ležící, nebo v pooperační péči – stejně jako v sociálních službách. Ani platy lékařů v nemocnicích nejsou asi dostačující ve vztahu k výkonům, které musejí odvádět. Naproti tomu, když se někdy setkáme s informacemi o platech v některých soukromých lékařských zařízeních, pak to nevypadá, že by tato práce byla platově nedoceněna – například ve vztahu k průměrné mzdě v celé ekonomice. Naopak.

Asi by bylo správné to řešit. Možná je to i o změně tzv. úhradové vyhlášky, ale právě do toho se nikomu nechce.