Tentokrát slavíme třicáté výročí 17. listopadu. Jak však upozorňujete ve svém nejnovějším textu „přesto, že životní úroveň a kvalita života v naší zemi roste, že je Česká republika velmi bezpečnou zemí s nejnižší nezaměstnaností, že existuje ekonomická a politická stabilita, tak se nemohu vyvarovat pocitu ohromného napětí v celé naší společnosti“. Z čeho toto napětí pramení? Kdo či co ho způsobuje?

Můžeme tomu říkat napětí ve společnosti, či blbá nálada. Důvodů pro ni je několik. Asi tím nejzásadnějším je pocit občanů, že se po 30 letech svobody a demokracie nenaplnily jejich tužby, které se povětšinou opíraly o předchozí sliby politiků. Sice roste životní úroveň, nicméně ne u všech stejným tempem. Problém je také, když se kvalita života měří z průměrných mezd či z průměrných rodinných příjmů. Přitom jich 75 % lidí nedosahuje. I tito lidé musejí platit vysoké náklady na bydlení, zdravotní péči či základní potraviny. Do toho všeho zasahují výrazné regionální rozdíly. Prostě se neustále rozvírají pomyslné nůžky mezi těmi velmi bohatými a většinovou populací. Dokonce existují skupiny občanů, kteří jsou pod či těsně nad hranicí chudoby.

Proto mnozí lidé nechodí k volbám, jelikož tvrdí, že nemají koho volit. A pak se diví, kdo jim vládne a jací politici je reprezentují. Voliči málo dbají na to, aby si odpověděli na jednoduchou otázku: Kdo opravdu hájí jejich zájmy? Pokud by si na ni sami odpověděli, pak by měli volit levici, což nečiní. Dalším důvodem je „politické“ rozdělení společnosti, které vzniklo v průběhu prezidentské volby a je neustále živeno politiky a médii, a to bez ohledu na to, na které straně sporu stojí. Povětšinou se sází na všudypřítomnou závist a na obyčejný lidský strach. A od nich je velmi blízko k zášti a k osobnímu nepřátelství.

Třetím důvodem je anonymita sociálních sítí, která umožňuje prakticky beztrestně útočit na své ideové soupeře, umožňuje fake news či cílené ovlivňování veřejnosti. A v neposlední řadě je důvodem změna bezpečnostního prostředí a nové druhy bezpečnostních hrozeb, které v řadě případů politici podceňují či na ně neumí adekvátně reagovat.

Píšete také o jisté deziluzi části společnosti z polistopadového vývoje. Podle průzkumu 38 procent lidí nad čtyřicet let (což jsou tedy ti, kteří alespoň částečně minulý režim zažili) tvrdí, že se jim za socialismu žilo lépe. Čím to je?