Evropský soudní dvůr zahájil proces s Českou republikou za kvóty – je to spíše teoretická otázka, k ničemu nás donutit nemohou, ale zaznívá názor, že jde o precedens a že je třeba, aby se ukázalo, že pravidla v EU platí a je třeba dodržovat zásady solidarity. Je tedy EU v tomto sporu se zeměmi Visegrádské čtyřky v právu? Jak komentovat situaci, že Evropskou komisi zastupuje ve sporu proti nám Češka, právnička Zuzana Malůšková?

Tento proces je samozřejmě zcela zvrácený a je jen snahou bruselských špiček, lidově řečeno, postavit středoevropské země do latě. Je to již více než rok, co představitelé evropských zemí pochopili to, co naše politická reprezentace takřka jednohlasně tvrdila už dávno, a sice že kvóty jsou nesmysl, který nikam nevede, který nefunguje a který neřeší příčiny ilegální migrace, ale pouze důsledky, a to velmi kostrbatě. 

Chce-li někdo někoho školit, aby dodržoval pravidla, pak bychom se měli zaměřit zejména na ty země, které nesou odpovědnost za vnější hranice schengenského prostoru, mají na to ze společného rozpočtu prostředky, a tuto svou úlohu zanedbaly. Zejména zde docházelo k porušování klíčových principů a Dublinských dohod. Situace, kdy na druhé straně stojí advokátka českého původu, mne nijak neznepokojuje, je to samozřejmě pikantní, nicméně takové situace se v advokátním prostředí běžně dějí.

Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) cestoval na válkou zmítaný Donbas, kde si nechal zahrát naši státní hymnu a na místě vlála i česká vlajka. Je to podle vás v pořádku? Vystupoval jako delegace, mnozí lidé napříč politickým spektrem jeho cestu odsuzují. Je problémem Ondráčkovo vystoupení, nebo už samotná cesta na Donbas? 

Pan poslanec Ondráček na této cestě de iure nebyl zástupcem Poslanecké sněmovny, protože takové cesty mají svůj formální schvalovací proces. Na druhou stranu nelze jeho cestu považovat za ryze soukromou, protože poslanec může při takové příležitosti těžko vystupovat jako soukromá osoba, zvlášť když je uveden organizátory jako zástupce své země. Domnívám se, že není tak naivní či nezkušený, aby nevěděl či nepředjímal to, co ho na místě čekalo, a sice vlajky, hymna, slavnostní uvedení a další propagandistické zneužití jeho účasti. Takový hlupák kolega Ondráček opravdu není a my ostatní nejsme hlupáci, abychom takovému vysvětlení věřili.

Čili ta cesta od počátku do konce byla špatně a poškozuje jméno naší země u našich spojenců, devalvuje naši zahraniční politiku a je ostudou české vlády, že se opírá o hlasy strany, jejíž představitelé se takových akcí účastní. Jsem přesvědčena, že čeští zákonodárci, byť takzvaně soukromě, nemají na oslavách neuznaných států co dělat. To kolega Ondráček musel vědět. A pokud ne, tak neměl nastupovat do auta označeného naším státním symbolem.