Začněme sankcemi proti Rusku tak, jak jsou realizovány a diskutovány. Proberme jednotlivé komponenty, které podle západních pozorovatelů velmi zasáhnou Rusko: ztížené úvěry pro ruské banky a firmy, konec levných peněz ze Západu. Konec dovozu vyspělé techniky „dvojího užití“. De facto zákaz nových vojenských kontraktů. Konec dodávek vyspělé těžební techniky ropy, čili prý problém při těžbě v Arktidě. Případně něco jiného, co považujete za důležité... Co Rusko reálně poškodí, co si Rusko může obstarat jinde, popřípadě dokdy a odkud? A co ruské protisankce - zákaz přeletů západních aerolinek, zákaz dovozu západních zemědělských výrobků?

Vlna amerických a unijních sankcí opravdu vypadá drtivě, a které z nich Rusko skutečně poškodí, se asi teprve uvidí. Jako příklad se nabízejí krachující ruské cestovní kanceláře, kterým ztížený dostup k západním úvěrům komplikuje činnost natolik, že nechávají v zahraničí tisíce turistů.

Nesouhlasíte s článkem, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.) Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové či Džamily Stehlíkové.

Zároveň tím ale sankce odhalily totální chaos v pojištění ruských cestovek, což Kreml už řeší příslušnými zákony, takže Západ svým způsobem Rusku pomáhá zavést si doma trochu pořádek. Je navíc ale nejspíš jen otázka času, než se postižené cestovní kanceláře přeorientují na jiné finanční zdroje, především z Asie, a přinejmenším některé z nich se zase asi zmátoří.

Zatímco západní politici si nad sankcemi vesměs libují, různé analýzy upozorňují, že třeba omezení vývozu technologií do Ruska na jedné straně otevírá dveře Číně a jejím firmám, a na straně druhé svým způsobem Rusko přinutí k dlouho proklamované, ale stejně dlouho odkládané modernizaci průmyslu. A to asi není hlavním smyslem našich sankcí.

Ruské protisankce se teprve rýsují a například informace o embargu na unijní potraviny podle všeho zatím není úplně oficiální. Pokud se ale embargo oficiálním stane, mnohé země EU to samozřejmě citelně poškodí, obávat se začínají i naši zemědělci, kteří toho do Ruska sice až tolik neprodávají, ale „udusit“ je může právě nečekaný přetlak „zbytečné“ nabídky na trhu. Nicméně, třeba tradičně velkohubý ruský vicepremiér Rogozin hrozí, že „skutečné“ protisankce teprve přijdou, a šéf parlamentního zahraničního výboru Alexej Puškov upozorňuje, že se ruská zahraniční politika už „nebude ohlížet na Washington“, protože aktuální americká politika ve svém důsledku připravila Bílý dům o „nátlakové páky“. Takže počkejme a uvidíme. Asi to nebude trvat dlouho.