Podle nynějšího šéfa Papežské rady pro jednotu křesťanů a bývalého basilejského biskupa se totiž obě církve dostaly ve východoevropských zemích, kdy byla obnovena náboženská svoboda, do střetu. Patrné to bylo například v Rumunsku a zejména na Ukrajině. Ruská pravoslavná církev Vatikán obvinila, že se snaží prostřednictvím řeckokatolické církve získat zpět pozice a zapudit příznivce pravoslaví zastupovaného moskevským patriarchátem. Římskokatolická církev tyto pohnutky popírá.

Moskva ale na svém tvrzení trvá a opírá o to i svou neochotu sbližovat se s římskokatolickou církví. Vatikán tak se svou politikou sbližování náboženství u ruské pravoslavné větve neuspěl.

Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj spolupráci podporuje

Jinde se mu ale daří víc, o čemž svědčí plánovaná cesta papeže Františka příští měsíc do Istanbulu, kde se setká s konstantinopolským arcibiskupem a pravoslavným patriarchou Bartolomějem I., který naopak spolupráci podporuje.

Koch upozornil, že zatímco pronásledování křesťanů na Blízkém východě katolíky spojuje - pravoslavné a protestanty, nynější krize na Ukrajině naopak napětí mezi církvemi zvýšila.

„Opakovaně jsme si vyslechli velké stížnosti od ruské pravoslavné církve," řekl. „Je to nešťastné, protože kostely mají být prvkem jednoty a smíření," dodal.

Metropolita Hilarion, muž číslo dvě v moskevském patriarchátu, využil pozvání na vatikánskou synodu o rodině minulý měsíc k tomu, aby obvinil ukrajinskou řeckokatolickou církev, že se snaží k sobě nalákat pravoslavné věřící.

Vliv na vzájemné nepřátelství má v tomto ohledu politika. Ruský zábor Krymu a „ochranu ruskojazyčného obyvatelstva" na Ukrajině moskevský patriarchát podpořil, čímž si vysloužil kritiku i ze strany ukrajinské pravoslavné církve, která je autonomní součástí ruské pravoslavné církve.