Většina soudců Okresního soudu Brno-venkov, kteří žaloby podali, podle Jirsy smýšlí podobně jako Lorencová. Zdůraznil však to, že i když dnes vláda výsledek pátečního jednání potvrdí, půjde jen o první krok. Poté bude záležet na tom, jakou konkrétní dohodu soudci skutečně dostanou na stůl. Každý si ji musí nejprve nastudovat, poté se rozhodne, zda ji podepíše.

Zda Jirsa podá proti verdiktu NS stížnost, ještě neví

Jirsa zatím také stále neví, zda proti rozhodnutí Nejvyššího soudu podá ústavní stížnost, jak navrhují někteří politici. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) nedávno uvedla, že by měl stížnost podat kvůli péči řádného hospodáře, ve sporu s Lorencovou totiž reprezentuje stát. Nikdo jiný podobnou možnost nemá.

Podle premiéra by bylo zpětné dorovnávání soudcovských platů v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu

Pokud Lorencová přistoupí na narovnání, důvody k podání stížnosti se značně oslabí. Lorencová totiž získá jen peníze, o které přišla kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoliv zpětně kvůli tomu, že zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali soudcům trojnásobek základny. Právě zpětné dorovnávání vadí politikům nejvíce, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je v rozporu s rozhodováním Ústavního soudu. Neznamená to však automaticky to, že Jirsa v takovém případě stížnost nepodá. Určitě se prý nerozhodne během několika dnů. Na rozmyšlenou má stále ještě téměř dva měsíce, zdůraznil.

Část soudců a žalobců bude i nadále vyžadovat doplatky v plné výši

Podle předběžné páteční dohody stát doplatí soudcům a státním zástupcům zhruba 1,2 miliardy korun. Nejhorší možný scénář počítal s šesti miliardami. Na oplátku by měli soudci stáhnout své žaloby. Podle několika zdrojů serveru Česká justice, který dnes informoval o postoji Lorencové, někteří soudci a státní zástupci žaloby nestáhnou, případně dokonce podají nové. Ve sporech o doplatky v celé výši údajně míní pokračovat, i kdyby dnes vláda na dohodu přistoupila.