Po Zdeňku Bakalovi je Andrej Babiš druhým z pětice nejbohatších českých občanů, který zaměřil svou pozornost na oblast médií. Zdeněk Bakala, jehož bohatství odhadl časopis Forbes na jaře letošního roku na 26,9 miliard korun, získal v roce 2006 podíl v časopise Respekt a v srpnu 2008 koupil většinový podíl firmy Economia, která vydává deník Hospodářské noviny a několik desítek odborných časopisů.

Andrej Babiš, jehož bohatství spočítal časopis Forbes na 40 miliard korun, zahájil vstup do světa médií bezplatným týdeníkem 5plus2, pokračoval koupí společnosti MAFRA a nově mu přibude Rádio Impuls. „Koncentrace médií v rukou několika magnátů není v zájmu demokratické společnosti, nicméně v podmínkách tuzemského tržního kapitalismu je zřejmě nepostihnutelná, tudíž nezměnitelná,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Radim Hreha.

Mediální aktéři musí prosazovat zájmy svých majitelů

Podle bývalého ředitele Slovenské televize mohou vliv mediálních magnátů redukovat pouze média veřejné služby. „Nezměnitelná je totiž i etika, morálka či profesionalita všehoschopných šéfredaktorů, komentátorů a dalších mediálních aktérů, kteří slouží svým chlebodárcům. Ti všichni, stejně jako jejich předchůdci z dob totality, musí navenek sofistikovaně, nicméně prvoplánově prosazovat zájmy svých vydavatelů, či majitelů,“ vysvětluje Radim Hreha.

Profesor Jan Jirák z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd UK vnímá nákup a Babišovo či Bakalovo proniknutí do této oblasti podnikání jako pojistku do budoucna. „Je to něco, co se dlouho nemusí využít, ale pořád tam ta možnost je. A nejde jen o mediální obraz přímo těch vlastníků, takhle přímočaře to být nemusí, ale je tam možnost ovlivňování obrazu jiných, s čímž se dá pochopitelně obchodovat. Ale přitom se to nemusí vůbec naplnit, velkou roli tam opravdu hraje charakter pojistky,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz profesor Jan Jirák.

Názory na nějakou záležitost se nedozvíme z obou stran

Přímočaré podpory Babišových či Bakalových aktivit se obávat nemusíme. „Nemyslím si, že by ten konglomerát byl ovládán takhle primitivně. Ale lze si představit, že určitý soubor témat nebo názorů na nějakou záležitost se v dobrém načasování objeví právě v těchto médiích, nebo že se něco nedozvíme pohledem z obou stran, ať už se bude týkat rozhodování politického nebo ekonomického charakteru. To, že bude jednostranný nebo mírně posunutý pohled, si představit umím. Ale to proti nynějšímu stavu nebude zase až tak velký rozdíl,“ podotýká profesor Jirák.

Politický a mediální komentátor Českého rozhlasu a prorektor Akademie managementu a komunikace Petr Žantovský dává vstup obou boháčů do světa médií do kontrastu s bývalým ředitelem televize Nova. „Vladimír Železný byl také nesporně bohatý člověk, jehož vliv byl v letech, kdy nejmocnější domácí médium vlastnil, nesrovnatelný s čímkoli. Zásadní rozdíl je v tom, že Železný byl podnikatel, který chtěl podnikat v médiích a kterého média zajímala. Nepodnikal v uhlobaronství, potravinářství, v bionaftě či jiných komoditách,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tabery vysvětlil, proč o aktivitách Bakaly Respekt nepíše

Za Železného éry měla televize Nova jednoznačně nejserióznější zprávy. „Nebylo to tam jako teď, kdy začnou krví na ulici, pokračují hormonálními problémy našich popových hvězd a končí zvířátky. Železný jakožto špičkový intelektuál měl zájem na tom, aby televizní žánry byly odlišené jeden od druhého. Zpravodajství musí být seriózní, aby mu divák důvěřoval. To je zákon médií a Železný z toho jako profesionál v médiích při řízení vycházel. Tenhle princip pánové Bakala a Babiš nemají, těm je to jedno. Pro ně je to způsob, jak docílit vstupu na veřejné mínění, aby podpořili jiné své podnikatelské aktivity,“ míní Petr Žantovský.