ČSSD si za cíl vytkla výsledek přesahující třicet procent, SANEP ji však v průzkumu pro deník Blesk přisoudil jen 25,6 procenta, což v přepočtu představuje 62 poslanců. Komunisté by za 17,8 procent obsadili 43 křesel, což by byl od roku 1989 jejich nejlepší výsledek. Třetí TOP 09 by se ziskem 12,8 procenta měla 31 poslanců a čtvrtá ODS by zisk 8,2 procent přetavila ve 20 mandátů.

Pro srovnání: několik dní starý průzkum agentury STEM

Jen těsně za donedávna největší vládní stranou by skončila Strana práv občanů-zemanovci. Rovných sedm procent by straně přineslo 17 křesel, o dvě méně by mělo hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše, které by získalo 6,2 procenta. Nejmenší sněmovní stranou by se stala KDU- ČSL, která by s 5,3 procenty těsně překročila vstupní hranici a vyneslo by jí to 12 poslanců.

Pod čarou by skončil blok Jany Bobošíkové (v průzkumu byl ještě označován jako Suverenita, do voleb však jde pod názvem Hlavu vzhůru!) a Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury s necelými čtyřmi procenty. Okamurovo hnutí Úsvit přímé demokracie se do sněmovny nedostalo ani v prvním poprázdninovém průzkumu renomované agentury STEM, který byl zveřejněn tento týden.

Z nabízejících se koalic je nejpočetnější široké spojenectví ČSSD, zemanovců, TOP 09 a ANO se 125 poslanci. Existuje ještě sedm dalších většinových variant, z nichž všechny počítají s nejsilnější ČSSD, doplněnou o minimálně dvě další strany. Poslední většinovou variantou je 105 poslanců ČSSD a komunistů. Široká pravicová koalice všech proti ČSSD a komunistům by tak na většinu nedosáhla.