Výmarské Německo se podle ní vyznačovalo značnou nestabilitou, která se projevovala nárůstem extremismu, který vedl k nejhorší totalitě dvacátého století.

Mezi faktory, které nástup hitlerismu způsobily, řadí Švihlíková zejména chaotické mezinárodní prostředí, ekonomické těžkosti způsobené reparacemi po první světové válce a později světovou hospodářskou krizí, špatným vymezením ústavních pravomocí jednotlivých orgánů, které vedly ke střetům mezi mocenskými centry a politickou kulturu orientovanou na minulost a hledání zrádců a nepřátel.   

V České republice lze pozorovat mnohé z těchto jevů. Chaotické mezinárodní prostředí je v současné EU nepochybnou realitou a nejedná se prý jenom o dluhovou krizi, ale o absolutní absenci vize. Ekonomické těžkosti jsou místo reparací způsobeny nadsazeným strachem z veřejného dluhu, a velkou a vleklou krizi zde máme rovněž. Orientace na minulost se projevuje opožděným vyřizováním účtů s komunisty nebo s Ruskem, přičemž prý nejsme schopni vnímat současné problémy. A institucionální nastavení ČR prý rozhodně také není optimální.

Pro pád Výmarské republiky bylo klíčové, že se objevil Hitler, který předložil zdecimovanému národu vizi a byl schopen pro ni legální cestou získat podporu obyvatelstva. V České republice prý zatím není jasné, zda se takový subjekt objeví. „Už se objevilo několik zájemců, obvykle z řad miliardářů, kteří buď šíří vlny pozitivní revoluce a záda jim kryje Žito 44, nebo jiní miliardáři, kteří raději podpoří tu správnou politiku a pro jistotu si pohlídají přímo či nepřímo všechna relevantní média,“ odhaduje Švihlíková.

Jinak lze v naší politice pozorovat zejména snahy o likvidaci levice a „nastolení jediného správného režimu v modro-hnědých barvách, kde se majetek (a s tím rostoucí vliv) katolické církve bude moc a moc hodit.“ Vyštvání komunistické radní z jižních Čech Baborové, přímá volba prezidenta s brutálním vymýváním mozků, nebo neustále strašení rudou totalitou, to vše podle ní naznačuje snahy o vychýlení politické rovnováhy.