Tento rozhovor se umisťuje na web ParlamentníchListů.cz v sobotu o půlnoci. Co obvykle děláte o tomto čase?

Spím. Pokud můžu, ve volném čase běhám. Součástí toho je dodržování životosprávy. Snažím se denně spát osm hodin. Nejsem nočním ptákem, uléhám brzy.

Jako eurosposlanec jste poznal chod Evropské unie lépe než běžný člověk. Jaké vidíte plusy a minusy EU?

Obrovskou výhodou EU je i pro Českou republiku ekonomická integrace. Svobodný pohyb osob, zboží a kapitálu – to je věc, kterou jsem vždy podporoval, stejně jako Občanská demokratická strana. Určitě je důležité býti součástí geopolitického celku, který patří hodnotově k Západu. Mezi negativa patří, že za poslední roky se Evropská unie změnila. Je velký tlak, aby se přetvořila na evropskou federaci. To není dobře, Česká republika na tom může tratit.

Druhou významnou institucí, do které jsme před lety vstoupili, je NATO. V čem je pro nás důležité?

Pokud se bavím o své představě Evropské unie, tak myslím unii evropských států především v oblasti ekonomické. Pokud říkám, že Evropská unie nemá být federální stát, tak zároveň dodávám, že nemá mít společné daně a bezpečnostní politiku. V tomto smyslu kladu absolutní důraz na spolupráci v rámci zemí NATO.

ODS má do evropských voleb nejviditelnější téma euro. Jste proti zavedení eura u nás úplně nebo by se o tom někdy v budoucnu dalo uvažovat?

Jsme přesvědčený, že projekt eura je mrtvý. Protože v momentě, kdy máte v každé zemi jiný způsob výběru daní, tak se musí transferovat peníze ze zodpovědných států k těm méně zodpovědným. V tomto směru Česká republika byla vždy schopná se sama o sebe postarat.

Jaké máte osobní priority a čemu jste se v Evropském parlamentu věnoval?

Pracoval jsem ve výboru pro vnitřní trh a na ochranu spotřebitele. Je to problematika, které rozumím a rád bych v ní pracoval i nadále. Prosazuji méně byrokracie, regulace a zároveň ochranu spotřebitelů. Podílel jsem se na nové legislativě a elektronizaci veřejných zakázek. Dlouhodobě bojuji za zrušení jednoho ze dvou sídel Evropského parlamentu, konkrétně tedy Štrasburku. Jsem v předsednictvu komise poslanců, která se snaží o tomto kolegy přesvědčit.

Jak pohlížíte na vývoj na Ukrajině a sankce, které zavedla Evropská unie vůči Rusku?

Od toho odbočím. Dlouhodobě se věnuju vztahům s Latinskou Amerikou. Na tom chci uvést, jak zahraniční politika Evropské unie nefunguje. Obrovským problémem je dneska Venezuela. V českých, potažmo středoevropských médiích o tomto tématu nenajdete skoro nic. A přitom je to velice důležitým tématem třeba pro Španělsko.

V jakém smyslu je obrovský problém ve Venezuele?

Od prosince je tam stovka mrtvých, probíhají masové demonstrace typově podobně jako na Ukrajině. Je to ve středu zájmu zemí jako je Španělsko. Ale pro něj Ukrajina či země bývalého Sovětského svazu tématem nejsou. Což popisuji jako příklad, proč jednotná evropská zahraniční politika nemůže reálně fungovat. Partikulární, historické, kulturní i ekonomické zájmy jednotlivých zemí jsou jiné. Třeba konkrétně ve Venezuele mají Španělé obrovské investice. Zároveň zde žije hodně lidí, kteří jsou původem ze Španělska. To jsou lidé, kteří mimochodem, pokud si nechali španělský pas, můžou volit do evropských voleb.

Jste v kontaktu s disidentskými skupinami v některých španělsky mluvících zemích. Předpokládám tedy, že jste zastáncem dodržování lidských práv.

Ano. Pro mě jsou lidská práva důležitá. I z toho důvodu, co jsme si jako občané ČSSR zažili. Proto se vždy budu snažit lidem, kteří nemají svobodu slova a pohybu, v rámci svých možností pomáhat. Nesouhlasím proto s pozicí a vyjádřeními pana ministra Zaorálka v Číně.