„Je to nebezpečné. Pokud tam bude někdo někoho vyšetřovat ala gestapo, může se to zvrhnout. Mohou se do toho promítnout vnitřní psychické pochody mladých, které v sobě ani netuší. Když Američané udělali se studenty pokus, kdy polovina studentů byli vězni a polovina vězeňští dozorci, museli to zrušit. Část studentů se totiž do toho tak vžila, že své spolužáky začala vyloženě týrat. O modelu hry na totalitu vypráví i film Náš vůdce,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz psycholog Jan Cimický. Ostatně pořadatelé hry Projekt Systém podotýkají, že se v ní odehrají, jak vypjaté výslechy, tak i scény z lidových soudů.

Strach v komunistickém areálu

Hra by měla podle pořadatelů simulovat fiktivní totalitní režim podobný fašistickému Německu či normalizaci v Československu. „Každá totalitní společnost má společné rysy. Jednoduché recepty na všechno. Imigraci, vzdělání, svobodu projevu, budování strachu, stádnost a strach z nového,“ řekla Monika Stachoňová ze sdružení Court Of Moravia, které hru organizuje. Půjde o situaci fiktivní vsi, kterou bude představovat rekreační areál z éry socialismu. Účastníci se budou pohybovat v reálných rekvizitách a budou oblečeni do patřičných kostýmů.

„Fiktivní vesnici zavalí vlna represí poté, co parta místních studentů z legrace pustí do vesnického rozhlasu zakázanou zahraniční hudbu. Incident proběhne v předvečer největšího státního svátku, takže se klukovina začne posuzovat, jako protistátní akt. Do vsi budou vysláni státní vyšetřovatelé, jejichž snaha odhalit a potrestat viníky naruší rodinné vztahy a paralyzuje běžný život. Součástí budou noční oslavné průvody, vypjaté scény výslechů nebo lidových soudů,“ prozradila děj Stachoňová s tím, že budou příběh hráči vlastními rozhodnutími měnit.

Mladí si minulost připomenou

„Je důležité, aby si mladí minulost připomínali a studovali ji, protože pak se budou lépe orientovat v současnosti. I proto podobné aktivity vítám,“ zdůraznil bývalý politický vězeň František Zahrádka, jenž za komunistů seděl třináct let a v Příbrami spoluzaložil Muzeum třetího odboje. „Taky jsme si hráli na válku nebo na četníky a zloděje. U těch mladých jde o obraz nějaké totality. Pokud je to ve stadiu hry a nadsázky, může to být v pořádku,“ dodal smířlivěji psycholog Jan Cimický.

Podle politologa Jiřího Pehe by se měla taková hra pořádat za odborného dohledu. „Měl by jim tam pomáhat někdo, kdo totalitu nejen zažil, ale kdo se jí i odborně zabývá. Jinak to bude mít tendenci sklouzávat k nějaké fikci. Nicméně už Komenský říkal škola hrou a může jít o jeden ze způsobů, jak si na sobě určité věci ověřit, takže to není až tak špatný nápad,“ doplnil Pehe s tím, že by hra neměla přesáhnout určité meze.