Klášter zvaný „Na Karlově" s chrámem zasvěceným Karlu Velikému a Panně Marii založil roku 1350 na návrší při hradbách Nového města Karel IV. Ostatky (tři zuby) svého patrona, římského císaře Karla Velikého nechal uložit do hlavního oltáře. Kostel byl postaven po vzoru oktogonální centrální pohřební kaple Karla Velikého v Cáchách a vysvěcen ještě před dokončením arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi roku 1377. Za husitských válek byl poškozen a během oprav po jejich skončení zřejmě vznikla dnešní podoba proslulé klenby, což dokládá nápis na svorníku uprostřed. Směle vyklenutá klenba dala vznik pověsti o nešťastném staviteli, který kvůli zvládnutí náročného úkolu upsal svoji duši ďáblu.

V letech 1708 - 1709 byla snad podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichla do chrámu přistavěna kaple Svatých schodů s trojitým schodištěm z chrámové lodě na balkón. Jedná se o kopii připomínající schody o 28 stupních, po kterých vystoupil Kristus do Pilátova domu. Dle středověké tradice měla tyto schody potřísněné Kristovou krví roku 326 převézt z Jeruzaléma do Říma sv. Helena, císařovna a matka Konstantina Velikého, kde pro ně byla vystavěna nádherná kaple nazvaná „Scala Sancta - Svaté schody". Svaté schody v Římě se těšily od samého počátku veliké vážnosti. Proto byla podle římského vzoru budována podobná místa rozjímání o utrpení Páně také v jiných městech Evropy.

Pod schody je umístěna kaple Narození Páně v podobě umělé jeskyně. Řeholníci z místního augustiniánského kláštera vybudovali věrohodné kopie míst, kde se odehrávaly biblické dějiny. Zdi podzemních prostor byly upraveny tak, aby připomínaly krajinu Palestiny. Nad portál Svatých schodů byly postaveny balkony se sochařskými výjevy Navštívení P. Marie a Ježíše Krista před Pilátem.

Na počátku 20. století se uvažovalo o celkové regotizaci kostela. Od této myšlenky bylo však upuštěno a kostel byl v letech 1922-23 pouze opraven. Dnes kostel slouží svému účelu, v klášteře se vystřídala pobočka městské nemocnice na Bulovce, muzeum SNB a vojsk MV a dnes slouží jako Muzeum Policie ČR.

Aleš Pištora