„Brno by mělo být v roce 2050 mezinárodně uznávanou kulturní metropolí. Zdejší scéna je postavená na setkávání tradice a experimentu a aktivně by měla ovlivňovat nejnovější světové trendy. Kultura je základním kamenem identity města, naplňuje veřejný prostor a každodenní život obyvatel města“ představuje vize náměstek primátora pro oblast kultury Matěj Hollan.

Analytická část Strategie kultury a kreativních odvětví vychází z Mapování kulturních a kreativních odvětví ve městě Brně, které si město objednalo u Jihomoravského inovačního centra v roce 2013. V druhé polovině roku 2016 proběhla evaluace předešlého strategického dokumentu v oblasti kultury, byl zpracován přehled financování kultury za posledních 5 let a aktualizována SWOT analýza brněnské kultury.

Na základě těchto podkladů, diskusí během setkání Brněnského kulturního parlamentu a setkání jeho advokačních skupin, rozhovorů se zástupci kulturních a kreativních odvětví byl sestaven seznam hlavních potenciálů a problémů týkajících se brněnské kultury. Ten byl následně seskupen do šesti tematických oblastí:

- podmínky pro rozvoj kvality,
- kultura a vzdělávání,
- spolupráce a propojování,
- renomé,
- publikum,
- dostupnost a soužití.

Po zapracování připomínek se ve výše uvedených oblastech objevuje 14 potenciálů a 16 problémů brněnské kultury.

Mezi potenciály kultury ve městě se řádí například žánrová rozmanitost kultury v Brně, silná institucionální základna, geografická poloha města, nadregionální renomé nebo mladé a početné publikum.

Z problémů brněnské kultury lze jmenovat například podfinancovanost institucí, nesystematičnost města v této oblasti, nedostatek vyhovujících prostor, nedostatečná spolupráce škol a praxe nebo absence koordinace propagace.

Návrhová část dokumentu bude dle vzoru Strategie pro Brno strukturována do tří rovin:

- strategická (vize, hodnoty a cíle do roku 2050),
- programová (priority a opatření do roku 2030),
- akční plán (aktivity do roku 2023)

V následujících měsících bude představena a konzultována finální verze strategických cílů, následovat bude představení a výběr priorit, opatření a tvorba akčního plánu.

K účasti je na tvorbě strategie oslovováno cca 1100 zástupců kulturních a kreativních odvětví a aktivně se zapojuje cca 250 až 300 lidí. Advokačních skupin je 12 a ty jsou děleny dle jednotlivých odvětví (Hudba, Scénická umění, Výtvarné umění, Literatura, Film, TV video a rozhlas, Lidové umění, Design, Kulturní dědictví, Architektura, Hry, Reklama, Kulturní fabriky).