Letos došlo k výraznému přísušku na jaře z důvodů malých nebo téměř žádných srážek, nedostatku sněhu a brzkému nástupu vysokých teplot. To způsobilo stresové podmínky pro všechny stromy. Mírná zima a jarní teplo mohou i za masivní růst populace mšice smrkové, který právě v nedávných teplých dnech kulminoval. Kvůli suchu došlo k inaktivaci symbiotických hub na kořenech smrků, a tím k snížení jejich pozitivního vlivu na vodní režim stromu a jeho ochranu proti škůdcům. Všechny tyto vlivy vyústily v masivní napadení téměř všech smrků pichlavých mšicí smrkovou. Mírné napadení je občas vidět i na u nás původních smrcích ztepilých a borovicích a na vysazovaných severoamerických druzích - douglaskách tisolistých a jedlovcích.

Mšice smrková není potravní specialista, ale napadá přednostně jehličnaté dřeviny a letos se plošně rozšířila po celé republice. V městském prostředí je problém s ní bojovat, z důvodů ochrany obyvatelstva je totiž velmi problematické plošně aplikovat insekticidy v intravilánu města, protože se jedná o látky pro člověka jedovaté. Nejvhodnější je podpořit dřeviny silnou zálivkou tak, aby voda skutečně pronikla do hlubších vrstev půdy. Tím lze zlepšit šance stromů na přežití, při tak vysokém počtu (několik set) napadených jedinců to však téměř není v lidských silách.

Zatím nemůžeme přesně určit, kolik napadených stromů bude schopno přežít do následujícího roku. Dá se předpokládat, že pokud zůstane cca 20 % koruny, stromy v příštím roce obrazí a porostou. V současné době čekáme na další vegetační období a pak zjistíme, k jaké škodě skutečně došlo. Není třeba se obávat brzkého pádu dřevin, protože k uschnutí došlo velmi rychle a vzhledem k počasí nehrozí rychlé napadení dřevokaznými houbami.

Pokud má někdo v úmyslu usychající smrky na svém pozemku pokácet, platí pro něj ustanovení podle § 7, 8 a 9 zákona 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ustanovení vyhlášky č. 189/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů (změna č. 222/2014 Sb.). V případě, že obvod kmene smrků ve výšce 130 cm nad zemí přesahuje velikost 80 cm včetně, je nutné podat žádost o povolení výjimečného kácení dřevin rostoucích mimo les na příslušný orgán ochrany přírody, zde na Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí. Povinnou přílohou žádosti je doklad o vlastnickém nebo uživatelském vztahu žadatele (výpis z katastru nemovitostí, stačí kopie ne starší než 3 měsíce). Formulář pro tuto žádost je zveřejněn na stránkách magistrátu nebo je k vyzvednutí na odboru ochrany životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny.Základní rady jak postupovat najdete zde