„Schválený rozpočet města pro příští rok lehce převýší dvě miliardy korun. Což znamená, že bude rekordní a tentokrát ve znamení další etapy regenerace panelových sídlišť a dokončení velkých investičních celků v areálu na Zadních Vinohradech, kde bude dostavěn fotbalový a lehkoatletický stadion a relaxačně oddychové centrum,“ říká primátor Jan Mareš.

Sestavení rozpočtu nebylo pro ekonomy jednoduchou záležitostí. Zásadní je nejistota v příjmech, kdy klesají státem rozdělované daně. Poklesl výběr daní z příjmů jako takových, ale především stát sebral městům část DPH a peníze převedl do celkového systému ve prospěch důchodové reformy. „Chomutov jako významný člen Svazu měst a obcí má výhodu v časném získávání informací a dat, která rozpočet města ovlivňují. To nám v přípravě rozpočtu výrazně pomáhá," říká primátor. Navíc stát chystá další etapu reformy státní správy, která je nepřipravená a bude finančně nákladná. „Každoročním koloritem je již tradiční snižování příspěvku na výkon státní správy a přenášení další agendy na města," říká ekonom Jan Mareš. To s sebou přináší i vyšší náklady na tiskové a kopírovací služby a IT technologie, jejich správu a správu dat. Velkou ranou pod pás je pro obce i chybné schválení zákona o loteriích. Tato chyba jenom Chomutov stála 25 milionů korun. Na straně výdajů pak určitý problém představují provozní náklady nových areálů. Jejich odhad v rozpočtu je tvořen ze studií a analýz budoucích nákladů, které zpracovávali odborníci. „Základní údaje jsou sice známé, avšak některé vstupy půjde logicky upřesnit teprve až po vyhodnocení prvního roku provozu," popisuje situace ekonom.

Rozpočet pokrývá všechny potřeby města. Požadavek na výdajovou stránku výrazně převyšoval možnosti rozpočtu města. Navržený rozpočet je vždy určitý kompromis. „Představíme-li si rozpočet města jako velký dům, tak všechny jeho místnosti fungují, což je podstatné, avšak v mnoha jeho místnostech se musí utáhnout ventily a pouze temperovat," vysvětluje primátor. Nicméně na provozní úspory a nerozhazování je již magistrát a městské organizace zvyklé. Zažily je především v dobách krize, kdy Chomutov jako jedno z prvních měst zareagovalo na krizi a v jejím počátku okamžitě zahájilo tvrdá úsporná opatření. Potřeby města jsou však zajištěny, zvláště pak díky odpovědnému přístupu jednotlivých odborů magistrátu a městských organizací. „Pro případné další potřeby obsahuje rozpočet rezervu ve výši 35 milionů korun. Další prostředky obsahují účelové fondy, například fond rozvoje dopravní infrastruktury či fond oprav majetku města," dodává primátor.

Rozpočet obsahuje plán zapojení revolvingového úvěru pro předfinancování a dofinancování integrovaných plánů rozvoje města. „V příštím roce plánujeme rovněž obnovit kontokorent v objemu 80 milionů korun, nicméně tento má město již více než dvanáct let jako určitou finanční rezervu a nikdy jej doposud nemuselo využít," popisuje ekonom Mareš. S obnovením však počítáme pouze pro případ nenadálých skutečností. „ Například, když se zpozdí dotace, což se letos také stalo," vysvětluje ekonom. Jakmile dorazí dotace po vyúčtování jednotlivých etap výstavby, což obvykle trvá tři měsíce, město krátkodobý úvěr uhradí a splní svůj závazek tak, aby nevznikaly další náklady.  Přijetí jiného úvěru v současné době město neplánuje.

I přesto, že se město snaží šetřit, byly rozpočty některých městských organizací navýšeny. Například dopravní podnik dostal o tři miliony více, společnost Kultura a sport má více o náklady generující nová sportoviště. Přidáno dostaly i základní školy nebo třeba Městský ústav sociálních služeb, především z důvodu navýšení DPH a nárůstu nákladů za energie.

Současně s rozpočtem na příští rok schválili zastupitelé i rozpočtový výhled na leta 2012 - 2016, což je jeden ze strategických materiálů města.  Dokument je podstatný pro další rozvoj Chomutova na příštích pět let a v podstatě plánuje vyrovnané rozpočty, aby město neutratilo více, než získá.     Výrazně pozitivně lze ve výhledu charakterizovat ukazatel dluhové služby, který po dokončení staveb v rámci Integrovaných plánů rozvoje města klesá téměř na nulové hodnoty. „To ukazuje na zdravé a odpovědné hospodaření. Až město dokončí téměř dvou miliardové investice, nebude nic dlužit," vysvětluje ekonom. V celém předpokládaném období výhled počítá s tím, že město bude hospodařit s vysokým provozním přebytkem a navíc by měly zůstávat prostředky pro jeho další rozvoj. Ekonomové města navíc pracují i s dlouhodobou desetiletou pracovní variantou rozpočtového výhledu. „Každoroční povinnost sestavování a aktualizace rozpočtového výhledu jako základního kamene zodpovědného řízení města vyplývá z našeho programového prohlášení,“ uzavírá primátor Mareš.

Šárka Schönová, tisková mluvčí