Významnou roli při obnově památky sehraje především Jihočeská univerzita, Národní památkový ústav, Lesy České republiky, spolek pro handicapované vozíčkáře Aktivně s vozíkem z. s., Nadace ČEZ a Jihočeský kraj. Hlavním koordinátorem je zájmový spolek Karlův Hrádek z. s., jehož prioritním členem je město Hluboká nad Vltavou.

Spolupráce hlavních partnerů je nutná především v etapě, kdy se musí hradní zřícenina zakonzervovat, aby vlivem eroze nedocházelo v další devastaci a objekt byl bezpečný i pro návštěvníky. „Letos zahajujeme už třetí etapu celkové konzervace zříceniny, navazující na práce realizované v roce 2019 a 2020 a zahrnující dalších několik úseků zdiva,“ uvedl k aktuální situaci Václav Hájek z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

„Celkově pozitivní výsledek konzervace zdí je dílem příkladné spolupráce a shody zástupců památkové péče, uvědomělého vlastníka, zkušeného projektanta, zručného zhotovitele a dalších zainteresovaných účastníků, kteří od začátku směřovali ke společnému cíli, a u nichž bylo po celou dobu procesu patrno nadstandardní nasazení a osobní zaujetí,“ zdůraznil Hájek. Romantickou atmosféru místa podle něho podtrhuje i to, že Karlův Hrádek měl to štěstí, že na rozdíl od mnoha jiných hradních zřícenin unikl pozornosti trendu praktikovanému v 60.–80. letech minulého století, kdy se památky nešťastně v rámci rozsáhlých „sanací“ poměrně dost necitlivě rekonstruovaly za masivního použití cementu a betonu.

Význam památky ocenil i profesor Rudolf Krajíc z Archeologického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který má jako vedoucí projektu hlavní podíl na dokumentaci a průzkumu Karlova Hrádku „V letošním roce plánujeme další archeologický výzkum v rámci praxe našich studentů na podzim,“ řekl před časem profesor Krajíc.

Archeologové, historici, geodeti a geofyzici odhalují tajemství Karlova Hrádku také díky Nadaci ČEZ. „Naším posláním je podpora neziskových projektů, které vedou ke zkvalitnění života občanů, pomoci potřebným a ohroženým, k podpoře výzkumu, či uchování a ochraně našeho historického a kulturního dědictví. Výzkum a záchrana Karlova Hrádku mezi takové projekty rozhodně patří. Nejen proto, že je poměrně blízko k elektrárně Temelín, ale i s ohledem na jeho historický a turistický význam. Výsledky samotného výzkumu a záchranných prací jsou skvělé, jsme rádi, že se na něm podílejí odborníci, těšíme se na další unikátní objevy a věříme, že realizace tohoto projektu přivede na Karlův Hrádek tisíce spokojených návštěvníků,“ uvedl člen správní rady Nadace ČEZ František Lust.

„Pod záštitou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Města Hluboká nad Vltavou se daří s využitím nejmodernějších technologií 21. století znovuobjevovat výjimečnou středověkou památku i dávno zapomenuté příběhy. Z mlhavého oparu zapomnění nám technologie pomalu přináší informace o tom, jak hrad v době největší slávy vypadal, jak se na něm žilo, jak zanikl a co zde bylo před tím, než ho lidé postavili,“ uvedl Jiří Šindelář, geofyzik z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.

Odborníci k tomu používají speciální soubor metod a technických zařízení, které v minulých letech úspěšně aplikovali při průzkumu a dokumentaci nejvýznamnějších památek v České republice (České korunovační klenoty, Relikviář sv. Maura, Závišův kříž, Pražský hrad) i ve světě (katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Talinu v Arménii, Herodium, Izrael). Tyto metody umožňují i bez kopání nahlížet na to, co je ukryto našim zrakům v podzemí. Jsou to ty samé metody, které výzkumný tým z Karlova Hrádku v minulých letech úspěšně použil při hledání bájné hrobky Rožmberků ve Vyšším Brodě, neznámého trezoru kláštera v Milevsku a v Želivě i při lokalizaci původní hrobky, kterou si pro sebe a svou rodinu na Pražském hradě budoval císař Karel IV.

Spolupráci s hlubockou radnicí v loňském roce podepsaly i Lesy České republiky. „Spolupráce je potřebná a nutná, protože město památku vlastní a podnik zase spravuje pozemky v její bezprostřední blízkosti, včetně přístupových cest. Budeme tedy společně řešit například bezbariérový přístup k Hrádku pro občany se zdravotním hendikepem, lokalitu využijeme k výuce při lesnickém vzdělávání a spolupracovat budeme také třeba na propagaci této památky,“ uvedl Miroslav Zušťák z Lesní správy Lesů České republiky v Hluboké nad Vltavou.

Přestože původní historické cesty jsou už dnes bez náletových dřevin a je možné po nich pohodlně dojít až ke zřícenině, hlubocká radnice klade důraz na svůj koncept bezbariérovosti, aby byla památka přístupná i handicapovaným lidem na vozíčcích, kteří se denně setkávají s nepřekonatelnými bariérami. Vychází přitom z přímých konzultací s vozíčkáři a odborníky, kteří se vyjadřují ke každému detailu už v počátcích realizací jednotlivých projektů.

„Naší rolí je řešení bezbariérovosti Karlova Hrádku. Nehodláme pouze přenášet a aplikovat normy a vyhlášky, ale využijeme všechny osobní zkušenosti a ze šuplíků vytáhneme nápady, pro které jsme zatím nenašli podporu. Věříme, že se nám společně podaří vytvořit prostor, ve kterém dojde díky maximálnímu možnému vyrovnání podmínek k propojení světů lidí s hendikepem s ostatní veřejností,“ uvedl konzultant pro bezbariérovost Ivan Nestával ze zájmového spolku Aktivně s vozíkem.

Karlův Hrádek je snadno dostupný i po cyklostezce na levém břehu Vltavy vedoucí z Českých Budějovic přes Hlubokou až do Purkakce. Pod zříceninou je v provozu vloni otevřené přístavní molo, kde v sezoně kotví i lodě pravidelné dopravy z krajského města.
„Vedle toho, že hlavně rozšiřujeme využití celé lokality Karlova Hrádku pro turisty, myslíme samozřejmě i na obyvatele Hluboké a okolních obcí, kteří zde najdou další místo pro odpočinek a relaxaci,“ uvedl za zájmový spolek Karlův Hrádek z. s. hlubocký radní Jindřich Soukal.

„Unikátní prostředí hradní zříceniny budeme využívat i k pořádání různých koncertů a divadelních představení pod širým nebem, kvůli kterým jsme umístili na nádvoří i menší pódium,“ plánuje radní Soukal a dodává, že v rámci pilotních projektů se už několik podobných akcí uskutečnilo. „Několik divadelních představení jsme uvedli už loni a začali jsme pořádat prohlídky památky pro školy spojené s odborným výkladem,“ popisuje Soukal. „Děkujeme Jihočeskému kraji, který v rámci svých programových dotací letos přispěje na kulturní program a zážitkový okruh, který chystáme vybudovat na vnějším valu kolem Hrádku“, doplnil.

Rekonstrukce Karlova Hrádku, kterou organizuje přímo město Hluboká nad Vltavou, je poměrně náročná záležitost. Radnice k tomu účelu využívá různých dotací vypsaných například Jihočeským krajem či Ministerstvem kultury ČR. „Památka by měla přinést zisky i místním. Turisté Hlubokou dosud většinou jen projedou a nám jde o to, aby se v budoucnu v regionu zdrželi déle a využili celou řadu možností ubytování v Hluboké nad Vltavou a jejím okolí,“ dodal radní Jindřich Soukal.

Spolek Karlův Hrádek navázal také úzkou spolupráci s muzeem lesnictví, myslivosti a rybářství NZM Ohrada. Letošní zahájení sezóny na Karlově Hrádku se nese právě na téma „Les a lov“. „Chceme dlouhodobě se spolkem Karlův Hrádek a městem Hluboká spolupracovat na oživení této jedinečné památky. Jsme muzeem lesnictví, myslivosti a rybářství a umíme návštěvníkům Karlova Hrádku vhodně zprostředkovat poznání a poučení z našich bohatých historických pramenů a sbírek. A tím navázat na jeden z často uváděných důvodů vzniku Karlova Hrádku – tedy lov, lesy i založení hlubockých obor“, uvedl ředitel pobočky Národního zemědělského muzea na Ohradě Ing. Jiří Houdek.