„Názorově jsme se naprosto sešli v tom, že veškerá pomoc a práce se sociálně vyloučenými skupinami obyvatel by měla být založena na začleňování jednotlivců bez rozlišování jejich původu. Jen tak je šance se vyhnout opakování tragédií z historie lidstva, protože etnický přístup z principu lidi vždy rozděloval a rozděluje a nikoli sbližuje. Pomoc prostřednictvím individuálního začleňování je naopak daleko efektivnější, protože cílí přímo ke konkrétním jedincům a rodinám,“ řekl náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.

Náměstek již v minulých týdnech zaslal na Úřad vlády ČR návrh nového přístupu v začleňování, který je založen na konceptu sociálního vyloučení a etnický princip zatlačuje do pozadí. „Zatím jsem z úřadu neobdržel vůbec žádnou oficiální odpověď, už dva měsíce přitom čekám i na reakci ke Zprávě o stavu romské menšiny, kterou na mou žádost odmítla rada města schválit a odeslat dál. Místo toho máme z úřadu ohlášenou kontrolu loňského čerpání dotace k výkonu terénní práce. I to je vlastně způsob odpovědi, kterou nám stát adresoval,“ vysvětlil Ivan Langr.

Město Liberec se od loňska v oblasti sociálního vyloučení řídí schválenou Strategií pro sociální začleňování, která mj. umožňuje čerpat finance z operačních programů pro vzdělávání a zaměstnanost. „Podle čerstvých informací se nám podařilo uspět i s druhým vzdělávacím projektem s názvem Férové školy v Liberci, takže jsme tím pádem do Liberce dohromady přivedli už 55 miliónů korun na začleňování v mateřských a základních školách. O podporu dalších projektů ještě budeme žádat dál,“ podotkl Ivan Langr.

Hosté z Německa z neziskové organizace GefAS (Gesellschaft für Arbeit und Soziales) se na radnici zajímali o to, jak město přistupuje nejen k sociálnímu vyloučení, ale také k integraci cizinců, jak ji financuje a jak početnou skupinu obyvatelstva cizinci vlastně tvoří. „To samo o sobě je problematické určit, protože statisticky se vykazují jen čísla za celý kraj, popř. okresy, ale konkrétní obce se nezjišťují. V minulém roce žilo v Libereckém kraji 18705 cizinců, z toho na Liberecku 9115 cizinců. Dá se přitom předpokládat, že valná většina z nich pobývá přímo v Liberci, protože jim krajské město poskytuje nejvyšší míru pracovních příležitostí i potřebné anonymity,“ uvedl Ivan Langr.

Německá organizace v době vrcholu uprchlické krize a velkého přívalu migrantů vnímala potřebu podpory ze strany státu této cílové skupině, jako účinnou nutnou pomoc. „Nyní při výrazném ústupu přílivu migrantů je třeba zabývat se stejnou intenzitou i mírou podpory směrem i k jiným cílovým skupinám,“ řekl Siegfried Unger z organizace GefAS. „Naše sdružení D.R.A.K. má ve svém poslání pomoci a podpořit sociálně ohrožené skupiny a přikláníme se k řešení individuálních potřeb osob, které se dostaly do nepříznivé životní sociální situace bez ohledu na národnost, příslušnost, náboženství, což nekoresponduje s tím, jak jsou intervence ze strany státu diferencované,“ doplnila Lenka Bobvošová z občanského sdružení D.R.A.K.

Z národností dominují Ukrajinci, Slováci, Vietnamci, Poláci a Mongolové. Podpora integrace prostřednictvím města Liberec je přitom dvojí – přímá přes městskou příspěvkovou organizaci Komunitní středisko Kontakt, které se částečně věnuje práci s národnostními menšinami, a pak nepřímá financováním sociálních služeb (vzdělávání, právní a finanční gramotnost).