Přibližně čtyřicítka zájemců se v polovině srpna zúčastnila komentované procházky v Liebiegově městečku a Domovině, které by radnice ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ) ráda vyhlásila za městkou památkovou zónu.

Na prohlídku unikátní liberecké lokality navázala i debata o osudu městečka s tamními obyvateli i ostatními občany, která se konala v Knihkupectví a antikvariátu Fryč. Už za několik dnů, konkrétně v úterý 21.září od 18.00 hod. v tělocvičně ZŠ Doctrina, radnice chystá i veřejné projednání, které má veřejnosti odpovědět na otázky, proč by se zrovna tato část Liberce měla památkově chránit.

“Vznik městské památkové zóny v této lokalitě inicioval NPÚ v Liberci už v roce 2011. Před 4 roky téma znovu otevřelo tehdejší vedení města a i tenkrát se k němu konalo veřejné projednání. Bývalá politická reprezentace se na tomto bodě ale neshodla. V uplynulých letech v Liebiegově městečku přitom došlo k několika necitlivým rekonstrukcím domů. Proto jsme návrh na památkovou ochranu této lokality znovu oživili a doporučili vedení radnice, ať o něm znovu diskutuje s tamními obyvateli i širokou veřejností. A zároveň, ať společně s odborníky z NPÚ lidem vysvětlujeme, proč si to tato historicky velmi cenná část města zaslouží,” vysvětluje Zuzana Koňasová z Kanceláře architektury města (KAM) Liberec.

Zářijové veřejné projednání volně naváže na srpnovou komentovanou prohlídku, které se zúčastnili odborníci z řad památkářů, historiků, architektů i zástupci vedení města. Primátor Jaroslav Zámečník během setkání s občany přítomné ujistil, že město má upřímný zájem podporovat péči o danou lokalitu a upozornil i na zřízení fondu, kterým město hodlá pomáhat při obnově historicky cenných objektů v městské zóně intenzivní péče, kam už tato část města spadá, a také v městské památkové zóně, jejíž součástí by se Liebiegovo městečko mohlo do budoucna stát.

Vedoucí odboru KAM Jiří Janďourek účastníky prohlídky seznámil s unikátním urbanismem lokality a historička Petra Šternová jim připomněla historický vývoje sídliště, které bylo vytvořeno pro ubytování zaměstnanců Liebiegovy továrny. Zároveň je provedla touto cennou lokalitou.

Důležitým momentem během setkání byla diskuse o možných formách rekonstrukcí, které umožňují neznehodnotit původní cennou architekturu a přitom zachovat zvýšený standard současného bydlení. Sami rezidenti zmiňovali některé nevhodné typy rekonstrukcí, které se v lokalitě v uplynulých letech udály. Spolu se zástupci vedení města řešili i stav veřejných prostranství, která nejsou v dobrém stavu a v minulosti u nich docházelo k necitlivým opravám.

V tom by měl do budoucna pomoci i nový Manuál městských povrchů, který zpracovala právě Kancelář architektury města Liberec mimo jiné i proto, aby v budoucnu k podobně nevhodným opravám nedocházelo.

“Náš manuál je vlastně taková “kuchařka”, která nastavuje metodiku, jak citlivě postupovat při rekonstrukcích v takto hodnotných lokalitách. Smyslem není tamním lidem nebo obecně všem, kteří vlastní nemovistosti v památkové zóně, něco zakazovat nebo je omezovat. Pouze jim poradit, proč a jak mohou své bydlení v těchto místech rozumně zvelebovat a zároveň do budoucna zvyšovat hodnotu svých  nemovitostí. Liebiegovo městečko je nejen cenné, ale navíc má i autentickou atmosféru. Pokud si tohle místní uvědomují, může jim zavedení památkové zóny jen pomoci,” říká vedoucí KAM Jiří Janďourek.

Lidé se při srpnové debatě zajímali o celou řadu podnětů, které nyní budou mít šanci detailně probrat s odborníky právě při veřejném projednání v úterý 21. září.

Podle ředitele liberecké pobočky NPÚ Miloše Krčmáře lze předpokládat, že případné vyhlášení městské památkové zóny obecně trvá i několik let a památková ochrana začíná od aktuálního stavu. To mimo jiné znamená, že pokud má například některý z domů v lokalitě třeba plechovou střechu a dojde k vyhlášení zóny, může při další rekonstrukci znovu použít jako krytinu rovněž plech, nebo se vrátit k původnímu materiálu. NPÚ zároveň nabídl všem rezidentům v Liebiegově městečku odbornou podporou pro jakýkoliv typ rekonstrukce.